Jak Markéta začínala

Petr: Markéta kdysi dávno někdy v roce 2013 začínala pěstovat, to jsme ještě bydleli u Brna, tak byla asi trochu od každého něco. Úplně na začátku ale spíš převládal ten pustý hřbitov.

Markéta: Něco se i ten první rok podařilo a vypěstovalo. Pamatuji si na první záhon. Ten byl bez okrajů, jen tak, ještě navíc byl z kopce, takže mi tam Petr dal nějaké prkno, aby voda nestrhla dolů hlínu. Do země jsme zatloukli nějaké trubky ze stavby... Petr: jo nějaké roxory Markéta: A vysadila jsem koupené sazenice rajčat, cuket a paprik. Pamatuji se, že jsem jich koupila od každého jen několik, protože byly hodně drahé. Nějak to rostlo, ale hodně jsem se bála že je něco zničí venku. Zkusila jsem i něco zasít ze semínek ale spousta věcí mi vůbec nevzešla nebo jsem je přesela a nevyjednotila. Netušila jsem proč a myslela jsem si že je to náhoda.

Petr: Markéta to ale nevzdala a i když měla na starosti pak už 2 malé děti a pracovala na firmě, tak se tomu postupně dál věnovala.

Markéta: Postupně jsem se do toho dostávala, ale stálo mě to opravdu hodně času. Na Youtube toho tenkrát zdaleka ještě nebylo tolik, jako dnes a česky už vůbec ne. I když si na to vzpomenu teď zpětně, tak jsem se tomu opravdu hodně věnovala. A předpěstovávat vlastní sazenice jsem začala až později. Postupně jsme také vylepšovali věci na zahradě. Bagrem se srovnal pozemek na terasy tak to už aspoň bylo rovné. Asi třetí rok na té zahradě mi Petr postavil veliké vyvýšené záhony. Ty byly super, byly hodně vysoké a dalo se u nich stát. Jelikož jsme je naplnili poctivě organickým materiálem, tak to bylo následně na úrodě hodně poznat.

Petr: To si pamatuju. Ten pozemek byl celý v docela prudkém svahu, velké převýšení několika metrů a tak jsem ty vyvýšené záhony zbudoval do toho svahu jako obrovské schody. Z jedné strany byly vysoké na tři fošny a z druhé jenom na jednu fošnu. Snad najdeme nějaké fotky, tenkrát jsme na video ještě nic nenatáčeli.

Markéta: Co mi vůbec nešlo bylo kompostování. Dostali jsme od obce krásnej plastovej kompostér, ale všechno v něm bylo jak seno a kompostu tak maximálně pár lopat. No a pak si pamatuju poslední rok. To jsem ještě nevěděla, že prodáme dům a odstěhujeme se. Založila jsem nový jahodový záhon, tak jak se má zakládat, pořádně do hloubky prohnojený, tenkrát jsem zvolila textilii proti rozrůstání. A tu úrodu už viděl jen Petr.

Petr: Dozrálo to v tom týdnu co jsme se stěhovali, Markéta už byla na novém ale byl to takovej fičák že já jsem měl sotva čas utrhnout pár jahod pro stěhováky. Tak snad novému majiteli a majitelce chutnaly :-)

Proč pěstovat zeleninu?

U mě osobně to začalo dětmi. Rodiče nepěstovali, jen si pamatuju trochu dědu, že měl zahradu a skleník. Začínala jsem jak se říká na zelené louce. Vše jsem si načetla, nastudovala sama a pak hlavně praxí. Vždycky mě hodně přitahoval příroda, spíš venkov něž město. Ale největší motivace bylo určitě zdravé jídlo, chemicky neošetřené, čerstvé pro mojí rodinu.

Za mě prvním důvodem je možnost mít kvalitu a čerstvost zeleniny a ovoce ve svých rukách a s tím souvisí i různorodost. Dostat do jídelníčku i ředkve, vodnice, kadeřávek.

Pěstování zeleniny ale rozhodně není jen o jídle. Mě osobně to přináší pocit radosti, uspokojení, odpočinku. Strašně ráda se tzv. hrabu v hlíně. Dalším důvodem je tedy určitě odpočinek, relax, pocit štěstí, když to vyroste.

A určitě bych zdůraznila finanční úsporu a možnost soběstačnosti do určitě míry.

Pojďme se teď podívat na nějaké praktické tipy, které zjednoduší start. Nějaké opravdu ty nejdůležitější.

Malý záhon

Rozhodně první rada je začněte v malém. Nepotřebujete spoustu záhonů, které vám pak padnou na hlavu. Zkuste jeden záhon, klidně pár metrů nebo i pár květináčů nebo jiných nádob. Menší prostor a tím pádem menší množství rostlin se lépe hlídá a také vás bude nutit si dobře vybrat, co budete pěstovat. S tím souvisí, sepište si seznam, co byste si přáli vypěstovat a vyberte z toho 2-4 druhy, méně náročné.

Jednoduchá zelenina

A s tím jsme hned u druhého doporučení a to je vyberte si zeleninu jednoduchou na pěstování. Začněte třeba s ředkvičkami, sklízet je můžete už za měsíc a rostou skoro samy. Salát vám dá čerstvé listy už za pár týdnů. Klidně si na začátek kupte sazeničky a salátu můžete mít celý záhon nebo jen truhlík. Pak doporučuji také začít s bylinkami – rostou rychle a nepotřebují moc péče. Bazalka na parapetu je snadná a voní skvěle. Navíc na jaře najdete sazenice bylinek v každém hobby marketu a zahradnictví plno.

Pokud máte trochu víc prostoru, zkuste brzy z jara špenát nebo odolnější mangold. Velice oblíbený je hrášek, ten je taky k nezaplacení. Z těch méně známých ale skvělých doporučuji keříčkové fazolky - nepotřebují oporu jako popínavé druhy, rostou rychle a sklízet můžete za 8–10 týdnů. Stačí slunce a pravidelná zálivka. A jestli chcete něco většího, zkuste cuketu – ta prostě roste a jedna rostlina nakrmí celou rodinu

Náročnější zelenina - rajčata, okurky

Pro začátečníky nejsou rajčata spolu s okurkami úplně nejjednodušší, ale rozhodně ne nemožná. Potřebují víc péče než třeba ředkvičky nebo salát a jsou náročnější na slunce, výživu, zaberou více místa. Jsou náchylnější na choroby a to zejména plíseň a škůdce. Dále je třeba si uvědomit, že pěstování trvá déle, dle odrůdy budete sklízet teprve asi 2–3 měsíce od výsadby, takže je to větší závazek. Navíc mají rajčata i okurky pár dalších specifik. Například oproti cuketě nebo dýním a to že vyžadují oporu a pak i různé zákroky během růstu, abyste nepěstovali pouze kytku s květy :).

Petr: Takže jestli tomu dobře rozumím, rajčata a okurky jsou takový druhý level - ne úplně první zelenina. A pro začátečníky jedině s návodem a tipem na jednodušší odrůdu, aby to nebylo moc složité. No ale od toho je tady Šikulio, ne?

Markéta: Jestli máte chuť na trochu větší výzvu, proč to nezkusit. Rajčata miluje je každý a vlastní chutnají milionkrát lépe než kupovaná. pokud bych měla opět doporučit, vyberte si menší odrůdu, třeba 'Cherry' – rostou i v květináči, jsou odolnější a nepotřebují tolik místa. Pro pěstování v nádobách můžete také zvolit keříčková rajčata, ty se nezastřihávají a nepotřebují oporu jako tyčkové odrůdy. Dejte jim slunné místo, tyčku na oporu a zalévejte až když je povrch půdy suchý do hloubky 1-2 cm. A za pár měsíců budete sklízet svoje první plody!

Petr: No tak to nezní tak hrozně, co říkáte? Takže i když se vám rajčata loni nepovedla, nevzdávejte to – s dobrým místem a jednodušší odrůdou to tentokrát vyjde!

Náročná zelenina - čemu se opravdu vyhnout

Ze začátku se určitě vyhněte druhům zeleniny, která je náročná na péči, prostor, nebo má dlouhou dobu růstu. Některé druhy zeleniny prostě vypadají lákavě, ale když se po měsících nic nepovede, je to demotivující a dokáže to opravdu slušně otrávit. Věřte mi že vím, o čem mluvím!

Mezi náročnou zeleninu patří květák. To je "pěkná" výzva – chce stabilní teploty a hodně péče, jinak po měsících čekání nic nesklidíte. Stejně tak brokolice může zavařit problémy, protože je náchylná na polétavé škůdce a bez ochrany sítěmi budou hlávky plné housenek. A takové hlávky jsou k ničemu. Pak je tu celer, co vám poroste půl roku a potřebuje perfektní půdu, takže začátečníka spíš rozhodí. Kukuřice zase zabere půl zahrady protože bez většího počtu rostlin klasy pořádně nebudou. A pokud chcete level "noční můra", pěstujte chřest. Na ten si počkáte dva až tři roky, než vůbec něco ochutnáte, a to je moc dlouhá hra i na nás.

Slunce

Dalším tématem je umístění záhonů. Pokud máte jeden záhon, tak ho určitě umístěte co nejvíce na slunce. Pokud jich máte více, tak to tak být nemusí. Většina zeleniny miluje slunce, ale neplatí že více slunce je lepší. Třeba špenát nebo salát zvládne i polostín a některé zelenině jako je například paprika může ostré slunce i vadit. Proto občas uvidíte, že se zelenina stíní těmi velkými zelnými sítěmi. Prostě slunce a teplo jsou 2 rozdílné věci. Proto si u každí zeleniny dopředu zjistěte její požadavky a zamyslete se, kam ji dáte vy a určitě si záhony rozdělte podle oslunění.

Půda

Co se týče půdy, nemusíte věci komplikovat. Pro založení nového záhony stáhněte trávu, tedy drny a ihned navezte 10 cm kompostu. Nenechte půdu vyschnout na slunci, do druhého dne ztvrdne jak beton a bude trvat týdny než se zpátky sama zkypří. Pokud nemáte kompost, půdu zryjte na hloubku rýče. pro zkvalitnění půdy můžete přidat zahradnický nebo univerzální substrát nebo smíchat hlínu s kompostem. Hnůj a zejména čerstvý hnůj je docela problematický a musíte vědět co děláte, takže tomu bych se z mnoha důvodů vyhla. Můžete udělat více škody než užitku. Pro vylehčení těžkých půd a lepší provzdušnění můžete přisypat perlit. pokud máte jílovitou půdu, pak kromě přidání organického materiálu pomůže i přimíchání písku.

Pro urychlení lze první rok dát i větší vrstvu kompostu než těch 10 cm, ale počítejte s tím že se vám to už může docela prodražit. Smiřte se s tím, že první 2-3 roky může být půda horší a nejde všechno mít hned. Jak o ni ale budete postupně pečovat, půdní profil se vylepší a to i do větší hloubky. To neznamená že musíte rýt. Naopak, rytí narušuje přirozenou činnost mikro-organizmů v půdě, takže se místo rytí soustřeďte na sehnání co nejvíce vhodného organického materiálu, zejména kvalitního kompostu. A místo toho rytí můžete jít třeba nasekat dřevo.

Voda

Dejme stranou různé extrémy jako podmáčené nebo zcela jílovité pozemky. To není nic pro začátečníky a vyřešit to je mimo rozsah tohoto videa. Takže pokud záhon založíte v podstatě jakýmkoliv způsobem, budete mít záhon, na kterém se vám nebude voda hromadit, ale bude průběžně osychat. Pak už jenom stačí natáhnout hadici nebo koupit konev.

Já jsem osobně velkým zastáncem ručního zalévání a hned vám vysvětlím proč. Zahrada prostě vyžaduje pravidelnou péči. Pokud se vám někdo snaží nakukat, že vysejete a sklidíte, tak mu opravdu nevěřte. Samozřejmě že věci jako automatické závlahy dokáží ušetřit spoustu práce, ale vy stejně chcete ty rostliny pravidelně obejít a zkontrolovat, co se tam děje. Já když jdu zalévat tak so vždy beru také zahradnické nůžky a kýbl na odpad a kromě zalití a kontroly provedu i například odstranění napadených nebo starých listů a podobně. Doporučuji to dělat brzo ráno spíš než večer, ale večer to taky jde. Nevýhoda je že čerstvě zalité rostliny lákají slimáky ještě o něco více než obvykle. A pak taková krásná půl hodinka ráno na zahradě, s kávou na terase... to je prostě něco co já osobně zbožňuju.

Nástroje, vybavení a materiál

Co budete potřebovat, abyste se mohli pustit do pěstování?

Nebojte, žádné drahé vybavení není třeba kupovat! Na start ti stačí pár věcí, co už možná doma máš. Na předpěstování dobře poslouží třeba plastový kelímek s dírkami na odtok. K ruce se hodí malá lopatka, ale klidně použij lžíci nebo jen ruce. Na zalévání postačí petka s dírkami v uzávěru – žádná konvička za pětistovku. S tímhle zvládnete první ředkvičky nebo salát. Pro pěstování na venkovním záhonu a péči o zahradu budete přeci potřebovat pár dalších věcí a to zejména hrábě, rycí vidle a kolečka. Pokud máte přívod vody, můžete koupit hadici. A nemusíte hned běžet pro pytle substrátu, radši založte co nejdříve na vhodném místě v zahradě kompost, aby to už krásně tlelo. Kompostér taky nutně nepotřebujete, ze začátku to bude prostě jenom hromádka někde ve stínu, schovaná bokem.

Ze začátku rozhodně nepotřebujete žádné kraviny jako automatické závlahy, plastové kompostéry a spoustu dalších krámů, co vám chtějí výrobci prodat. A nejenom že nepotřebujete mít vyvýšené záhony, dokonce ani nepotřebujete mít nutně okraje záhonů. Okraj stačí to jednou za měsíc zaříznout rýčem a přejet sekačkou. Petr mi pořádné okraje záhonů udělal taky až skoro po 10 letech pěstování. Nicméně, jde o to začít jednoduše a užít si to, a až vás pěstování chytne, můžete si postupně dokupovat, až to co budete opravdu potřebovat. Dobré výsledky si na e-shopech a v hobby marketech beztak nekoupíte.

První kroky hned teď

Tak a co teď?

Vyberte si jednu nebo maximálně 3 zeleniny z těch jednoduchých, které vás lákají nejvíce anebo je máte rádi – třeba ředkvičky. na obalu se podívejte, kdy je máte vyset a jak o ně pečovat. Určitě si můžete kdykoliv dohledat další informace. Dále si nakreslete tužkou nebo jednoduše v počítači plánek se záhonem a tam si napište co budete pěstovat a z plochy zkuste odhadnout množství. Kupte semínka nebo sazenice a ve správný čas vysejte, zasaďte, zalijte a sledujte jak to roste. A hlavně: nebojte se chyb, každý zahradník něco pokazí.