Co způsobují mrazy na jaře?

Mrazy mohou zeleninové záhony na jaře trochu zpomalit. Ovlivňují růst a start mladých rostlin. Okrajově to může zasáhnout i drobné ovoce, keře a stromy – rozkvetlé květy na jahodách, malinách nebo jabloních mráz oslabí a úroda pak může být slabší. Například teď na víkend hlásí pokles pod nulu, tak je dobré vědět, co to znamená pro záhony.

Jiné je to na jaře a na podzim. Na podzim jsou rostliny většinou otužilé a hlavně vzrostlé. Třeba kapusta nebo mrkev – a mírný mráz kolem -3 °C je nejen netrápí, ale někdy i zlepší chuť. Na jaře máme ale na záhonech hlavně první výsevy a mladé sazeničky, které jsou křehčí a náchylnější. I když si leckterá první jarní zelenina s lehkými mrazíky, třeba -1 až -2 °C – často poradí, nízké teploty a hlavně mráz může jejich růst trochu brzdit a nebo poškodit a zastavit klíčení. A to my nechceme. Naopak chceme rostlinám dopřát co nejlepší start.

Jaká zelenina snese mrazíky?

Pojďme se podívat, co teď v dubnu na záhonech máme a jak to na mráz reaguje. Ředkvičky snesou mráz až tak do -3 °C. U těch vzešlých se může zpomalit růst, ale u výsevu je to horší, protože mráz zastaví klíčení. Hrášek je odolný, zvládne i -5 °C, ale mladé rostlinky mohou lehce zvadnout. Saláty vydrží do -2 °C, okraje listů ale můžou zčernat. Vzejitá mrkev a petržel snesou -3 °C, listy trochu zčervenají, ale kořeny rostou dál. Cibule a česnek jsou odolné do -4 °C. Mladé výhony se oslabí, ale přežijí. Košťáloviny jako kedlubny, rané zelí, raná kapusta nebo květák zvládnou lehké mrazíky, kolem -2 °C, při větším mrazu listy žloutnou a růst stagnuje. Ale každopádně toto platí pro vzrostlé rostliny, ty mladé sazeničky jsou náchylnější.

I když si tahle jarní zelenina s lehkým mrazem mnohdy nějak poradí, vyplatí se sledovat počasí a připravit se už od výsevů. Já doporučuju vše na jaře přikrývat – nebo aspoň jednat, jakmile mrazy hrozí. I když mráz některé rostliny nezničí, pro jejich lepší start je fajn jim pomoci a ochránit je. Když třeba salát nebo kedlubnu přikryju, rostou rychleji a jsou silnější – a o to nám na jaře jde!

Možnosti ochrany

Jak tedy zeleninové záhony před mrazem ochránit. Ukážu vám svoje osvědčené způsoby! Mezi hlavní možnosti patří přikrytí netkanou textilií, použití tunelů s fólií nebo textilií, mulčování slámou nebo suchým listím, a u citlivých rostlin třeba přenesení do skleníku nebo na parapet. Každý způsob má své výhody – mulč zahřeje půdu, tunely podrží teplo a textilie je rychlá a levná. Teď se zaměřím na dvě, co mám nejradši: netkanou textilii a tunely.

Bílá netkaná textilie

Bílá netkaná textilie je můj favorit. Je to lehký, prodyšný materiál z polypropylenu, co rostliny chrání před mrazem, větrem i drobnými škůdci. Na rozdíl od černé mulčovací textilie, co se dává na půdu proti pleveli a k udržení vláhy, bílá slouží k přikrytí rostlin, propouští světlo, vzduch, takže rostliny pod ní dýchají a rostou, ale mráz zastaví. Já ji používám vlastně celoročně, na jaře jako ochranu, když hrozí mrazíky a pro udržení vláhy, v létě na výsevy právě pro udržení vláhy a na podzim a v zimě opět jako ochranu před chladem. Najdete ji v různých gramážích – čím vyšší gramáž, tím lepší ochrana. Běžně dostupná je 17–19 g/m², což chrání tak do -2 °C. Existují i silnější, třeba 30 nebo 50 nebo 70 g/m², co zvládnou -5 °C a víc.

Práce s ní je snadná. U výsevů ji rozprostřete přímo na zem a po okrajích zatižte kameny nebo kolíky, ať neodlétne. U vzejitých rostlin ji položte volně, aby je nepřimáčkla – třeba u salátů nebo kedluben to chce trochu prostoru. Zde můžete využít i hupy, jak já s Petrem říkám tunelům a dát textilii na ně.

A teď ten můj slibovaný tip. Běžně v hobbymarketech, zahradnictvích seženete právě pouze tu lehčí, 17-19 g/m2. Pro zvýšení ochrany nemusíte hned pořizovat ve speciálkách ty s větší gramáží. Stačí tuto třeba těch 19 g dát dvakrát nebo třikrát přes sebe! Zvýšíte gramáž na 40–60 g/m² a ochrana je pak mnohem lepší. Já to tak dělám. Podívejte se, tady mám přikrytý výsev mrkve a cibule, která se sela 3. března. I když potom byly ještě mrazíky a chladno, tak cibule i mrkev bez problémů vyklíčila. Je to jednoduché a levné řešení, co zvládne každý.

Systém tunelů

Další skvělá věc jsou tunely. Slouží k ochraně záhonů nejen před mrazem, ale i během celé sezony. Na jaře podrží teplo a urychlí růst, v létě chrání před horkem nebo škůdci. Před mrazem na ně můžete dát buď fóliovníkovou fólii, co udrží teplo, ale chce to větrat, nebo netkanou textilii, která je prodyšnější. V létě je super natáhnout síťku proti hmyzu. To vám například zachrání úrodu kapusty, brokolice a květáku před běláskem.

Tunely si můžete koupit, ale dají se zbudovat i svépomocí. My máme doma vyrobené z vodovodních trubek a fungují perfektně. Já vám je teď ukážu, a pokud vás to zajímá, máme na to samostatné video tady na našem kanále, tak se na něj můžete mrknout! Stačí ohnout trubky do oblouku, zapíchnout je do země a přes ně natáhnout textilii nebo fólii – a záhon je chráněný.

Teď, když víte, jak zeleninu ochránit, hurá do toho. Stačí pár kroků a mrazíky vás nezaskočí! Počasí se může brzy otočit, tak sledujte předpověď a podle toho krytí sundejte nebo nechte. Ochrana teď na jaře je klíčová, ať máte v létě plné záhony.