Podzimní hnojení záhonů a příprava půdy - Který způsob je nejlepší? Hnůj ❌ kompost ❌ umělé hnojivo ❌ zelené hnojení
Jak dlouho to zabere
Kdy je vhodná doba
Dneska se spolu podíváme na důležité téma a tím je hnojení záhonů na podzim. Příprava záhonů a dodání živin do půdy na podzim je totiž klíčovým krokem pro úspěšnou a bohatou úrodu v následujícím roce. Možností a přístupů, jak záhony pohnojit, je hned několik, od tradičního rytí a hnojení hnojem až po moderní metody bez rytí s použitím mulče. My se spolu podíváme na obojí a vy se pak budete moci rozhodnout, jak půdu připravíte na zimu a pro jarní výsadbu.
Hnojení hnojem
Mezi řekněme tradiční způsoby péče o půdu a dodání živin do půdy patří podzimní rytí záhonů a zapravení hnoje. Hnůj je přírodní organické hnojivo bohaté na živiny a je skvělé pro zdravý růst rostlin.
Pro podzimní hnojení můžete použít hnůj čerstvý, uleželý nebo granulovaný.
Čerstvý hnůj
Čerstvý hnůj zapravujte vždy na podzim nebo nejpozději do konce roku. Při pozdějším použití hrozí riziko „spálení“ rostlin, protože čerstvý hnůj obsahuje vysoké koncentrace dusíku a dalších živin a nestihne se do jara rozložit.
Při použití čerstvého hnoje doporučuji nanést vrstvu čerstvého hnoje o tloušťce 10-20 cm a nechat ji přes zimu na povrchu záhonů. Tento způsob hnojení je ideální pro těžší půdy. Pomáhá půdu provzdušnit a zlepšit její strukturu.
Uleželý hnůj
Uleželý hnůj můžete aplikovat kdykoliv, jak na podzim tak i na jaře. Použití hnoje na podzim má tu výhodu, že připraví půdu na jarní sezónu a umožňuje živinám proniknout hluboko do půdy. Díky zimnímu klidu má půda čas vstřebat tyto živiny a tím zajistit dlouhodobou úrodnost a zlepšení strukturu půdy.
Granulovaný hnůj
Mnozí zahrádkáři nemají přístup ke zdroji hnoje a nebo z různých důvodů hnůj používat nechtějí. V tomto případě lze využít i granulovaný hnůj. Je snadno skladovatelný a relativně bez zápachu, vhodný pro podzimní hnojení, ale i všestranně použitelný například ke keřům a jiným rostlinám.
Při použití na podzim lze granulovaný hnůj pouze rovnoměrně rozházet po povrchu půdy a buď mírně zapracovat hráběmi, nebo nechat na povrchu. Zimní vláha přispěje k postupnému uvolňování živin do půdy.
Tratě
Pokud hnojíte hnojem je nezbytné na záhonech zohlednit tzv. tratě, které odrážejí náročnost jednotlivých druhů zeleniny na živiny. Pokud pěstujete rostliny z různých tratí, není vhodné hnojit hnojem všechny záhony stejně.
Rozlišujeme 3 tratě.
První trať
Do první tratě spadají rostliny nejvíce náročné na živiny jako košťáloviny jako je zelí, kapusta a brokolice. Dále plodová zelenina, tedy rajčata, okurky, papriky a také celer.
Záhony, kde budete pěstovat tyto rostliny, hnojte na podzim čerstvým nebo uleželým hnojem v silné vrstvě, kterou v případě rytí zaryjte do půdy.
Druhá trať
Druhá trať zahrnuje středně náročné druhy rostlin, typicky kořenovou zeleninu jako mrkev, petržel, červenou řepu nebo cibuli.
Pro rostliny druhé trati doporučujeme jen mírné přihnojení na podzim dobře uleželým hnojem, aby nedošlo k přebytku dusíku, který by kořenové zelenině škodil.
Třetí trať
Nenáročné plodiny třetí tratě jsou typicky hrách, fazole, bylinky nebo česnek a také cibule.
Na záhonech třetí tratě se obecně nedoporučuje aplikovat hnůj, ale místo toho půdu obohatit například zeleným hnojením či jemným mulčem, což je ideální pro půdu, která si takto může odpočinout a nebude docházet k přebytku dusíku.
Druhy hnoje
Když se bavíme o hnoji, tak v zemědělství se používají různé hnoje, samozřejmě podle toho, od jakých zvířat hnůj dostáváme.
Kravský hnůj
Nejčastěji používaný druh hnoje především mezi velkými pěstiteli je kravský hnůj, který je bohatý na dusík, fosfor a draslík. Má vyšší obsah vlhkosti. Pomáhá zlepšit strukturu půdy a podporuje růst zeleniny a květin. Vhodný je zejména pro těžší půdy, které potřebují provzdušnit.
Koňský hnůj
Dalším často používaným hnojem je koňský hnůj. Obsahuje méně vlhkosti než kravský hnůj a více organické hmoty, což je ideální pro lehčí a písčité půdy. Díky své struktuře zlepšuje drenáž půdy a je vhodný pro záhony s rostlinami, které vyžadují dobře odvodněné prostředí.
Slepičince
Do třetice je to hnůj slepičí. V posledních letech se chov slepic stává velice populární, a díky tomu i možnost mít vlastní slepičí hnůj. Slepičí hnůj obsahuje opravdu vysokou koncentraci dusíku a další živiny, proto je ideální pro rostliny s vysokou potřebou živin, jako je například zelenina. Vzhledem k vysoké koncentraci dusíku je důležité nechat slepičí hnůj před použitím uležet, aby nedošlo ke spálení rostlin.
Nevýhody a rizika hnojení hnojem
Petrův názor:
S hnojem je to celé poměrně hodně komplikované. Spousta zdrojů trvá na okamžitém zarytí hnoje do půdy pro maximální účinek. Nemluví ale o stavu hnoje, zejména jak moc je čerstvý. Spousta odborných agro zdrojů doporučuje čerstvý hnůj před aplikací na záhony zkompostovat, což pomáhá hubit nebezpečné parazity, bakterie, semena plevelů a zlepšuje kvalitu hnoje a dále redukuje zápach a objemovou hmotnost. Tím že se hnůj zaryje do půdy půl roku předem, se v podstatě v ideálním případě kompostuje (tleje a rozkládá) v té půdě. A z té půdy také určitě do jisté míry uniká - dusík se snadno z půdy vyplavuje.
Co se týče transportu dusíku a živin obecně do půdy, z odborných zdrojů si to zjednodušeně představuji tak, že živiny se do půdy dostanou i bez zarytí/zaorání. Tak jak se to děje v přírodě, jak říkáte. Tedy organický materiál se tlením, erozí a s vodou z vrchní aplikované vrstvy organického materiálu o tlouštce cca 10 cm dostane hlouběji do půdy (cca 20 cm) a tam se teprve začne rozkládat a uvolňovat živiny. Nejblíže k tomu má hnojení kompostem, které tak dokonale imituje přírodu.
Dusík je sice plynný, ale jestli se uvolňuje do masy kompostu/půdy nebo přímo jen do půdy... klíčové je ta masa. Pokud po záhonech rozprášíte pár vidlí tak to nebude fungovat ani pro kompost ani pro hnůj.
Použití hnoje a zarývání do půdy má i svá rizika, jako například hnití v důsledku aplikace na dno, kdy pak může docházet k tvorbě různých hub a vzniku houbových chorob. Hnůj je potenciálním zdrojem patogenů zoonotických chorob a i uleželý (zkompostovaný) může obsahovat hormony, antibiotika, pesticidy, patogeny a vajíčka parazitů. Např. Salmonella a E. coli se pak mohou přenést na plodiny, zejména ty, které se konzumují syrové. Používání kočičího, psího a prasečího hnoje se z výše uvedených důvodů důrazně nedoporučuje. Pak zase kuřecí hnůj zadržuje měď obsaženou v mnoha krmivech pro drůbež a ta se nahromadí až na toxické hladiny a spálí kořeny rostlin. Dalším problémem jsou těžké kovy které se používají v chovu zvířat. Ty jdou přímo do hnoje a jen tak nezmizí.
Abychom si rozuměli, některé z těchto problémů bude mít i kompost z kompostárny, ale hnůj je v tomto ohledu o dost horší. U obou je zcela kritický zdroj (malá bio farma kde se snaží vs "jzd" - zjednodušuji). Proto je ideální mít svůj vlastní kompost (nebo slepice, králiky či krávy :-) a v co největší míře udržovat tzv uzavřený kruh hospodářství - nic nepřívážíme a nic neodvážíme, vyjímkou jsou jen například organická hnojiva vyráběna nějakým standardem a s deklarovaným obsahem.
Pokud tedy máme jiné snadné možnosti jak do půdy dostat dusík a předpokládejme že "v malém" na zahradě nehraje cena za dusíkaté hnojivo roli, pak je použití jakéhokoliv hnoje jednoznačně nejhorší volba ze všech a to jak z praktického tak zdravotního hlediska. Ani to že je kravín hned vedle a dovezu to v kolečkách a už to všude okolo stejně smrdí (takže mě soused nedá do ciferníku), by mě OSOBNĚ nepřesvědčilo tento způsob používat :-)
Postup krok za krokem
Kterýkoliv krok si můžete kliknutím označit. To se může hodit u delšího postupu, nebo pokud musíte na chvíli přerušit práci. Snáze pak najdete, kde jste skončili.
A teď si pojďme názorně ukázat, jak na to:
Podívejte se na video!
Fotky jsou určitě bezva, ale video to prostě ukáže nejlépe. Tento obsah jsme pro vás natočili i jako video, kterým vás provede Markéta a Petr. Videa jsou zcela bez reklam a ve kvalitě 4K.
Videa jsou dostupná pouze pro předplatitele Šikulio Premium.
Cena od 49 Kč měsíčně
Vybrat plánVíce informací o Šikulio Premium.
Některá naše videa najdete na našich YouTube kanálech:
Hnojení kompostem
Místo tradičního způsobu hnojení hnojem, můžete vyzkoušet hnojení kompostem. Tato metoda se zaměřuje na zachování přirozené struktury půdy a minimalizaci narušení ekosystému. Místo zapravení hnoje do půdy se na povrch záhonů aplikuje vrstva organického materiálu, který plní funkci mulče a přirozeně se rozkládá. Ten chrání půdu před erozí, nenarušuje půdní mikroorganismy, udržuje vlhkost a zlepšuje úrodnost půdy. Jako mulč se používá kompost, který přirozeně působí jako hnojivo a přidává do půdy cenné živiny, obsahuje bohatou směs organických materiálů.
Je to především:
- Dusík, který podporuje růst rostlin.
- Fosfor, který je klíčový pro růst kořenů a vývoj květů a plodů.
- Draslík, který zvyšuje vitalitu rostlin a pomáhá jim odolávat proti chorobám a škůdcům.
- Mikroživiny jako je hořčík, vápník, železo a další, které jsou pro rostliny důležité.
Kdy hnojit kompostem
Kompost můžete na záhon dodat několikrát ročně -- po každé sklizni, ale bohatě stačí ho doplnit jedenkrát ročně. Velice často se tak rozváží na podzim a během zimy. Konkrétní termín je čistě na vás, obvykle se to dělá v období, kdy je na zahradě málo práce. Mráz ani zmrzlá půda nevadí. Na jaře pak máte záhony připravené přímo k osetí.
Výhody hnojení kompostem
Velkou výhodou hnojení v podzimním čase je prevence šíření plevelů. Kompost totiž funguje jako mulč a brání růstu plevelů zejména na podzim po sklizni a v předjaří. Není tedy nutné ani vysazovat zelené hnojení.
Další výhodou podzimního termínu je, že můžete navézt i méně uleželý kompost, který se tak ještě přes zimu dále rozkládá a tím si uvolnit místo v kompostéru pro materiál z podzimního čistění záhonů a zahrady, kdy je organického materiálu opravdu hodně.
Jak hnojit kompostem
Ideální množství kompostu je vrstva 5-10 cm. Tlustší vrstva dodá více živin po delší dobu. Orientační přepočet je 0,5-1 m3 kompostu na 10 m2 záhonu. Pokud nedokážete na zahradě toto množství vlastního kompostu vyprodukovat, určitě si jej můžete dovézt z kompostárny.
Při podzimní termínu hnojení kompostem se nemusíte obávat, že kompost na záhonu zmizí. Pokud je vrstva minimální, těch 5 cm, tak kompost nebude již asi na zahonu ve vrstvě a později na jaře přestane už plnit funkci mulče. Nicméně veškeré živiny samozřejmě přešly do půdy stejně jako v případě jiných způsobů hnojení. Tlustší vrstva kolem těch 10 cm vydrží na záhonu i do léta.
Při používání metody bez rytí není nutné sledovat dodržování tratí. Způsob hnojení kompostem ať už na záhonech pěstujete plodovou nebo kořenovou zeleninu.
Hnojení Hnojíkem
Další možnost podzimního hnojení je například i oblíbené organické hnojivo Hnojík. Na venkovní záhon se aplikuje lokálně nejlépe při výsadbě, tedy ne v v celé ploše záhonu. Takže, pokud budete třeba teď na podzim vysazovat česnek, můžete přidat lžičku pod každý stroužek. Ve skleníku lze toto hnojivo aplikovat plošně, především pokud pěstujete plodovou zeleninu jako rajčata, okurky nebo papriky.
Pro nákup Hnojíku pro vás máme slevový kod "sikulio" na 30% slevu na e-shopu hnojik.cz. Sleva se nevztahuje na super-akční balíčky, již zlevněné produkty a produkty jiných výrobců.
Hnojení zeleným hnojivem
Dalším způsobem jak dostat do půdy přes zimu živiny je vysetí zeleného hnojení. Je to asi nejjednodušší a nejlevnější způsob. Zelené hnojení nen nic jiného než vhodné rostliny, které na záhoně rostou v době, kdz by byl záhon prázdný. Rostliny v kořenech vážou dusík a obsahují i další živiny.
Zelené hnojení se může do záhonu zarýt stejně jako hnůj, nebo jej lze pouze posekat a nechat ležet na záhonu dokud se nerozloží.
Závěr
Sami vidíte, že podzimní příprava půdy je zásadním krokem. Každý způsob má svoje výhody a nevýhody. Je zcela na vás, který způsob si zvolíte. Při volbě si určitě zohledněte vaše konkrétní možnosti. Ať už rádi ryjete a máte přístup k hnoji, nebo si radši vyrobíte vlastní kompost pro svoje záhonky, podzimní hnojení vám zajistí úspěšnou následující sezónu. Tak hurá na zahradu a HNOJIT! :-)
Podzimní hnojení záhonů a příprava půdy - Který způsob je nejlepší? Hnůj ❌ kompost ❌ umělé hnojivo ❌ zelené hnojení
Dneska se spolu podíváme na důležité téma a tím je hnojení záhonů na podzim. Příprava záhonů a dodání živin do půdy na podzim je totiž klíčovým krokem pro úspěšnou a bohatou úrodu v následujícím roce. Možností a přístupů, jak záhony pohnojit, je hned několik, od tradičního rytí a hnojení hnojem až po moderní metody bez rytí s použitím mulče. My se spolu podíváme na obojí a vy se pak budete moci rozhodnout, jak půdu připravíte na zimu a pro jarní výsadbu.
Hnojení hnojem
Mezi řekněme tradiční způsoby péče o půdu a dodání živin do půdy patří podzimní rytí záhonů a zapravení hnoje. Hnůj je přírodní organické hnojivo bohaté na živiny a je skvělé pro zdravý růst rostlin.
Pro podzimní hnojení můžete použít hnůj čerstvý, uleželý nebo granulovaný.
Čerstvý hnůj
Čerstvý hnůj zapravujte vždy na podzim nebo nejpozději do konce roku. Při pozdějším použití hrozí riziko „spálení“ rostlin, protože čerstvý hnůj obsahuje vysoké koncentrace dusíku a dalších živin a nestihne se do jara rozložit.
Při použití čerstvého hnoje doporučuji nanést vrstvu čerstvého hnoje o tloušťce 10-20 cm a nechat ji přes zimu na povrchu záhonů. Tento způsob hnojení je ideální pro těžší půdy. Pomáhá půdu provzdušnit a zlepšit její strukturu.
Uleželý hnůj
Uleželý hnůj můžete aplikovat kdykoliv, jak na podzim tak i na jaře. Použití hnoje na podzim má tu výhodu, že připraví půdu na jarní sezónu a umožňuje živinám proniknout hluboko do půdy. Díky zimnímu klidu má půda čas vstřebat tyto živiny a tím zajistit dlouhodobou úrodnost a zlepšení strukturu půdy.
Granulovaný hnůj
Mnozí zahrádkáři nemají přístup ke zdroji hnoje a nebo z různých důvodů hnůj používat nechtějí. V tomto případě lze využít i granulovaný hnůj. Je snadno skladovatelný a relativně bez zápachu, vhodný pro podzimní hnojení, ale i všestranně použitelný například ke keřům a jiným rostlinám.
Při použití na podzim lze granulovaný hnůj pouze rovnoměrně rozházet po povrchu půdy a buď mírně zapracovat hráběmi, nebo nechat na povrchu. Zimní vláha přispěje k postupnému uvolňování živin do půdy.
Tratě
Pokud hnojíte hnojem je nezbytné na záhonech zohlednit tzv. tratě, které odrážejí náročnost jednotlivých druhů zeleniny na živiny. Pokud pěstujete rostliny z různých tratí, není vhodné hnojit hnojem všechny záhony stejně.
Rozlišujeme 3 tratě.
První trať
Do první tratě spadají rostliny nejvíce náročné na živiny jako košťáloviny jako je zelí, kapusta a brokolice. Dále plodová zelenina, tedy rajčata, okurky, papriky a také celer.
Záhony, kde budete pěstovat tyto rostliny, hnojte na podzim čerstvým nebo uleželým hnojem v silné vrstvě, kterou v případě rytí zaryjte do půdy.
Druhá trať
Druhá trať zahrnuje středně náročné druhy rostlin, typicky kořenovou zeleninu jako mrkev, petržel, červenou řepu nebo cibuli.
Pro rostliny druhé trati doporučujeme jen mírné přihnojení na podzim dobře uleželým hnojem, aby nedošlo k přebytku dusíku, který by kořenové zelenině škodil.
Třetí trať
Nenáročné plodiny třetí tratě jsou typicky hrách, fazole, bylinky nebo česnek a také cibule.
Na záhonech třetí tratě se obecně nedoporučuje aplikovat hnůj, ale místo toho půdu obohatit například zeleným hnojením či jemným mulčem, což je ideální pro půdu, která si takto může odpočinout a nebude docházet k přebytku dusíku.
Druhy hnoje
Když se bavíme o hnoji, tak v zemědělství se používají různé hnoje, samozřejmě podle toho, od jakých zvířat hnůj dostáváme.
Kravský hnůj
Nejčastěji používaný druh hnoje především mezi velkými pěstiteli je kravský hnůj, který je bohatý na dusík, fosfor a draslík. Má vyšší obsah vlhkosti. Pomáhá zlepšit strukturu půdy a podporuje růst zeleniny a květin. Vhodný je zejména pro těžší půdy, které potřebují provzdušnit.
Koňský hnůj
Dalším často používaným hnojem je koňský hnůj. Obsahuje méně vlhkosti než kravský hnůj a více organické hmoty, což je ideální pro lehčí a písčité půdy. Díky své struktuře zlepšuje drenáž půdy a je vhodný pro záhony s rostlinami, které vyžadují dobře odvodněné prostředí.
Slepičince
Do třetice je to hnůj slepičí. V posledních letech se chov slepic stává velice populární, a díky tomu i možnost mít vlastní slepičí hnůj. Slepičí hnůj obsahuje opravdu vysokou koncentraci dusíku a další živiny, proto je ideální pro rostliny s vysokou potřebou živin, jako je například zelenina. Vzhledem k vysoké koncentraci dusíku je důležité nechat slepičí hnůj před použitím uležet, aby nedošlo ke spálení rostlin.
Nevýhody a rizika hnojení hnojem
Petrův názor:
S hnojem je to celé poměrně hodně komplikované. Spousta zdrojů trvá na okamžitém zarytí hnoje do půdy pro maximální účinek. Nemluví ale o stavu hnoje, zejména jak moc je čerstvý. Spousta odborných agro zdrojů doporučuje čerstvý hnůj před aplikací na záhony zkompostovat, což pomáhá hubit nebezpečné parazity, bakterie, semena plevelů a zlepšuje kvalitu hnoje a dále redukuje zápach a objemovou hmotnost. Tím že se hnůj zaryje do půdy půl roku předem, se v podstatě v ideálním případě kompostuje (tleje a rozkládá) v té půdě. A z té půdy také určitě do jisté míry uniká - dusík se snadno z půdy vyplavuje.
Co se týče transportu dusíku a živin obecně do půdy, z odborných zdrojů si to zjednodušeně představuji tak, že živiny se do půdy dostanou i bez zarytí/zaorání. Tak jak se to děje v přírodě, jak říkáte. Tedy organický materiál se tlením, erozí a s vodou z vrchní aplikované vrstvy organického materiálu o tlouštce cca 10 cm dostane hlouběji do půdy (cca 20 cm) a tam se teprve začne rozkládat a uvolňovat živiny. Nejblíže k tomu má hnojení kompostem, které tak dokonale imituje přírodu.
Dusík je sice plynný, ale jestli se uvolňuje do masy kompostu/půdy nebo přímo jen do půdy... klíčové je ta masa. Pokud po záhonech rozprášíte pár vidlí tak to nebude fungovat ani pro kompost ani pro hnůj.
Použití hnoje a zarývání do půdy má i svá rizika, jako například hnití v důsledku aplikace na dno, kdy pak může docházet k tvorbě různých hub a vzniku houbových chorob. Hnůj je potenciálním zdrojem patogenů zoonotických chorob a i uleželý (zkompostovaný) může obsahovat hormony, antibiotika, pesticidy, patogeny a vajíčka parazitů. Např. Salmonella a E. coli se pak mohou přenést na plodiny, zejména ty, které se konzumují syrové. Používání kočičího, psího a prasečího hnoje se z výše uvedených důvodů důrazně nedoporučuje. Pak zase kuřecí hnůj zadržuje měď obsaženou v mnoha krmivech pro drůbež a ta se nahromadí až na toxické hladiny a spálí kořeny rostlin. Dalším problémem jsou těžké kovy které se používají v chovu zvířat. Ty jdou přímo do hnoje a jen tak nezmizí.
Abychom si rozuměli, některé z těchto problémů bude mít i kompost z kompostárny, ale hnůj je v tomto ohledu o dost horší. U obou je zcela kritický zdroj (malá bio farma kde se snaží vs "jzd" - zjednodušuji). Proto je ideální mít svůj vlastní kompost (nebo slepice, králiky či krávy :-) a v co největší míře udržovat tzv uzavřený kruh hospodářství - nic nepřívážíme a nic neodvážíme, vyjímkou jsou jen například organická hnojiva vyráběna nějakým standardem a s deklarovaným obsahem.
Pokud tedy máme jiné snadné možnosti jak do půdy dostat dusík a předpokládejme že "v malém" na zahradě nehraje cena za dusíkaté hnojivo roli, pak je použití jakéhokoliv hnoje jednoznačně nejhorší volba ze všech a to jak z praktického tak zdravotního hlediska. Ani to že je kravín hned vedle a dovezu to v kolečkách a už to všude okolo stejně smrdí (takže mě soused nedá do ciferníku), by mě OSOBNĚ nepřesvědčilo tento způsob používat :-)
Hnojení kompostem
Místo tradičního způsobu hnojení hnojem, můžete vyzkoušet hnojení kompostem. Tato metoda se zaměřuje na zachování přirozené struktury půdy a minimalizaci narušení ekosystému. Místo zapravení hnoje do půdy se na povrch záhonů aplikuje vrstva organického materiálu, který plní funkci mulče a přirozeně se rozkládá. Ten chrání půdu před erozí, nenarušuje půdní mikroorganismy, udržuje vlhkost a zlepšuje úrodnost půdy. Jako mulč se používá kompost, který přirozeně působí jako hnojivo a přidává do půdy cenné živiny, obsahuje bohatou směs organických materiálů.
Je to především:
- Dusík, který podporuje růst rostlin.
- Fosfor, který je klíčový pro růst kořenů a vývoj květů a plodů.
- Draslík, který zvyšuje vitalitu rostlin a pomáhá jim odolávat proti chorobám a škůdcům.
- Mikroživiny jako je hořčík, vápník, železo a další, které jsou pro rostliny důležité.
Kdy hnojit kompostem
Kompost můžete na záhon dodat několikrát ročně -- po každé sklizni, ale bohatě stačí ho doplnit jedenkrát ročně. Velice často se tak rozváží na podzim a během zimy. Konkrétní termín je čistě na vás, obvykle se to dělá v období, kdy je na zahradě málo práce. Mráz ani zmrzlá půda nevadí. Na jaře pak máte záhony připravené přímo k osetí.
Výhody hnojení kompostem
Velkou výhodou hnojení v podzimním čase je prevence šíření plevelů. Kompost totiž funguje jako mulč a brání růstu plevelů zejména na podzim po sklizni a v předjaří. Není tedy nutné ani vysazovat zelené hnojení.
Další výhodou podzimního termínu je, že můžete navézt i méně uleželý kompost, který se tak ještě přes zimu dále rozkládá a tím si uvolnit místo v kompostéru pro materiál z podzimního čistění záhonů a zahrady, kdy je organického materiálu opravdu hodně.
Jak hnojit kompostem
Ideální množství kompostu je vrstva 5-10 cm. Tlustší vrstva dodá více živin po delší dobu. Orientační přepočet je 0,5-1 m3 kompostu na 10 m2 záhonu. Pokud nedokážete na zahradě toto množství vlastního kompostu vyprodukovat, určitě si jej můžete dovézt z kompostárny.
Při podzimní termínu hnojení kompostem se nemusíte obávat, že kompost na záhonu zmizí. Pokud je vrstva minimální, těch 5 cm, tak kompost nebude již asi na zahonu ve vrstvě a později na jaře přestane už plnit funkci mulče. Nicméně veškeré živiny samozřejmě přešly do půdy stejně jako v případě jiných způsobů hnojení. Tlustší vrstva kolem těch 10 cm vydrží na záhonu i do léta.
Při používání metody bez rytí není nutné sledovat dodržování tratí. Způsob hnojení kompostem ať už na záhonech pěstujete plodovou nebo kořenovou zeleninu.
Hnojení Hnojíkem
Další možnost podzimního hnojení je například i oblíbené organické hnojivo Hnojík. Na venkovní záhon se aplikuje lokálně nejlépe při výsadbě, tedy ne v v celé ploše záhonu. Takže, pokud budete třeba teď na podzim vysazovat česnek, můžete přidat lžičku pod každý stroužek. Ve skleníku lze toto hnojivo aplikovat plošně, především pokud pěstujete plodovou zeleninu jako rajčata, okurky nebo papriky.
Pro nákup Hnojíku pro vás máme slevový kod "sikulio" na 30% slevu na e-shopu hnojik.cz. Sleva se nevztahuje na super-akční balíčky, již zlevněné produkty a produkty jiných výrobců.
Video
Tento článek si můžete také prohlédnout v našem videu:
Video to ukáže nejlépe!
Kompletně bez reklam
Kvalita 4K
Titulky pro neslyšící
Bonusová videa
Videa jsou dostupná pouze pro předplatitele Šikulio Premium.
Cena pouze
49 Kč měsíčně
Vybrat plánVíce informací o Šikulio Premium.
Ukázky videí najdete na našich YouTube kanálech:
Hnojení zeleným hnojivem
Dalším způsobem jak dostat do půdy přes zimu živiny je vysetí zeleného hnojení. Je to asi nejjednodušší a nejlevnější způsob. Zelené hnojení nen nic jiného než vhodné rostliny, které na záhoně rostou v době, kdz by byl záhon prázdný. Rostliny v kořenech vážou dusík a obsahují i další živiny.
Zelené hnojení se může do záhonu zarýt stejně jako hnůj, nebo jej lze pouze posekat a nechat ležet na záhonu dokud se nerozloží.
Závěr
Sami vidíte, že podzimní příprava půdy je zásadním krokem. Každý způsob má svoje výhody a nevýhody. Je zcela na vás, který způsob si zvolíte. Při volbě si určitě zohledněte vaše konkrétní možnosti. Ať už rádi ryjete a máte přístup k hnoji, nebo si radši vyrobíte vlastní kompost pro svoje záhonky, podzimní hnojení vám zajistí úspěšnou následující sezónu. Tak hurá na zahradu a HNOJIT! :-)
Podzimní hnojení záhonů a příprava půdy - Který způsob je nejlepší? Hnůj ❌ kompost ❌ umělé hnojivo ❌ zelené hnojení
Šikulio je nové a proto jsme ještě nestihli napsat všechny části. Nové stránky však přidáváme denně. Pokud se vám náš záměr líbí, můžete nás také podpořit mnoha způsoby.
Hnojení kompostem
Místo tradičního způsobu hnojení hnojem, můžete vyzkoušet hnojení kompostem. Tato metoda se zaměřuje na zachování přirozené struktury půdy a minimalizaci narušení ekosystému. Místo zapravení hnoje do půdy se na povrch záhonů aplikuje vrstva organického materiálu, který plní funkci mulče a přirozeně se rozkládá. Ten chrání půdu před erozí, nenarušuje půdní mikroorganismy, udržuje vlhkost a zlepšuje úrodnost půdy. Jako mulč se používá kompost, který přirozeně působí jako hnojivo a přidává do půdy cenné živiny, obsahuje bohatou směs organických materiálů.
Je to především:
- Dusík, který podporuje růst rostlin.
- Fosfor, který je klíčový pro růst kořenů a vývoj květů a plodů.
- Draslík, který zvyšuje vitalitu rostlin a pomáhá jim odolávat proti chorobám a škůdcům.
- Mikroživiny jako je hořčík, vápník, železo a další, které jsou pro rostliny důležité.
Kdy hnojit kompostem
Kompost můžete na záhon dodat několikrát ročně -- po každé sklizni, ale bohatě stačí ho doplnit jedenkrát ročně. Velice často se tak rozváží na podzim a během zimy. Konkrétní termín je čistě na vás, obvykle se to dělá v období, kdy je na zahradě málo práce. Mráz ani zmrzlá půda nevadí. Na jaře pak máte záhony připravené přímo k osetí.
Výhody hnojení kompostem
Velkou výhodou hnojení v podzimním čase je prevence šíření plevelů. Kompost totiž funguje jako mulč a brání růstu plevelů zejména na podzim po sklizni a v předjaří. Není tedy nutné ani vysazovat zelené hnojení.
Další výhodou podzimního termínu je, že můžete navézt i méně uleželý kompost, který se tak ještě přes zimu dále rozkládá a tím si uvolnit místo v kompostéru pro materiál z podzimního čistění záhonů a zahrady, kdy je organického materiálu opravdu hodně.
Jak hnojit kompostem
Ideální množství kompostu je vrstva 5-10 cm. Tlustší vrstva dodá více živin po delší dobu. Orientační přepočet je 0,5-1 m3 kompostu na 10 m2 záhonu. Pokud nedokážete na zahradě toto množství vlastního kompostu vyprodukovat, určitě si jej můžete dovézt z kompostárny.
Při podzimní termínu hnojení kompostem se nemusíte obávat, že kompost na záhonu zmizí. Pokud je vrstva minimální, těch 5 cm, tak kompost nebude již asi na zahonu ve vrstvě a později na jaře přestane už plnit funkci mulče. Nicméně veškeré živiny samozřejmě přešly do půdy stejně jako v případě jiných způsobů hnojení. Tlustší vrstva kolem těch 10 cm vydrží na záhonu i do léta.
Při používání metody bez rytí není nutné sledovat dodržování tratí. Způsob hnojení kompostem ať už na záhonech pěstujete plodovou nebo kořenovou zeleninu.
Hnojení Hnojíkem
Další možnost podzimního hnojení je například i oblíbené organické hnojivo Hnojík. Na venkovní záhon se aplikuje lokálně nejlépe při výsadbě, tedy ne v v celé ploše záhonu. Takže, pokud budete třeba teď na podzim vysazovat česnek, můžete přidat lžičku pod každý stroužek. Ve skleníku lze toto hnojivo aplikovat plošně, především pokud pěstujete plodovou zeleninu jako rajčata, okurky nebo papriky.
Pro nákup Hnojíku pro vás máme slevový kod "sikulio" na 30% slevu na e-shopu hnojik.cz. Sleva se nevztahuje na super-akční balíčky, již zlevněné produkty a produkty jiných výrobců.
Video
Tento článek si můžete také prohlédnout v našem videu:
Video to ukáže nejlépe!
Kompletně bez reklam
Kvalita 4K
Titulky pro neslyšící
Bonusová videa
Videa jsou dostupná pouze pro předplatitele Šikulio Premium.
Cena pouze
49 Kč měsíčně
Vybrat plánVíce informací o Šikulio Premium.
Ukázky videí najdete na našich YouTube kanálech:
Hnojení zeleným hnojivem
Dalším způsobem jak dostat do půdy přes zimu živiny je vysetí zeleného hnojení. Je to asi nejjednodušší a nejlevnější způsob. Zelené hnojení nen nic jiného než vhodné rostliny, které na záhoně rostou v době, kdz by byl záhon prázdný. Rostliny v kořenech vážou dusík a obsahují i další živiny.
Zelené hnojení se může do záhonu zarýt stejně jako hnůj, nebo jej lze pouze posekat a nechat ležet na záhonu dokud se nerozloží.
Závěr
Sami vidíte, že podzimní příprava půdy je zásadním krokem. Každý způsob má svoje výhody a nevýhody. Je zcela na vás, který způsob si zvolíte. Při volbě si určitě zohledněte vaše konkrétní možnosti. Ať už rádi ryjete a máte přístup k hnoji, nebo si radši vyrobíte vlastní kompost pro svoje záhonky, podzimní hnojení vám zajistí úspěšnou následující sezónu. Tak hurá na zahradu a HNOJIT! :-)
Související
Výsadba ostružin do záhonu ⛏️👩🌾 na podzim 🍂
Protrhání (jednocení) ředkviček
Výsev pastináku do záhonu
Výsev petržele do záhonu
Výsev salátů ze semínek - předpěstování sazenic salátu
Ahoj! 👋 Jsme Markéta a Petr a denně pro vás chystáme šikovné recepty, návody a recenze na téma vaření a pečení, zahrada, domácnost a vše okolo.
Zbavte se téhle otravné lišty a užívejte si čtení webu bez omezení! Stačí, když si vytvoříte účet Šikulio. Je to úplně zadarmo a má to i další výhody. 👍
Tak neváhejte a pojďte do toho! Těšíme se na vás, vaše Markéta a Petr ❤️
Ahoj! 👋 Jsme Markéta a Petr a denně pro vás chystáme šikovné recepty, návody a recenze.
Registrujte se a užívejte si čtení webu bez omezení! 👍
