Způsoby výsevu a pěstování

Cibuli lze pěstovat více způsoby, ale nejčastější jsou dva způsoby a to "přímý výsev ze semen" na finální stanoviště nebo "výsadba ze sazečky" také na finální místo. Každá metoda má své výhody a nevýhody.

Výsadba ze sazečky

Výsadba ze sazečky je rychlejší než při výsevu ze semen. Cibule tímto způsobem dozrává za 90–120 dní, což je o celý měsíc rychlejší, než ze semínek. Sazečky jsou malé, nedozrálé cibulky z předchozího roku, které se vysazují přímo do půdy. Se sazečkou je méně práce ze začátku a rašení ze cibulky je jistější než ze semínek. Nevýhodou oproti výsevu ze semínek je vyšší cena sazeček a menší výběr odrůd. Hodí se především pro rychlou spotřebu a není tolik vhodná pro uskladnění. Pokud ale chcete mít cibuli přes léto a jednoduše si ji vysadit kam potřebujete i různě jí zaplnit místo, tak je sazečka ideální.

Přímý výsev ze semen

Přímý výsev ze semen je pomalejší než výsadba ze sazečky, ale je levnější, což se určitě vyplatí o to více, pokud pěstujete cibuli ve větší ploše. Nabídka odrůd semen cibule je daleko širší než odrůd sazečky. U pěstování ze semen je vyšší riziko spojené s výsevem ven a to zejména s nízkou teplotou a také vlhkostí hned od začátku klíčení. Další nevýhodou je, že růst trvá déle. Vegetační doba cibule při pěstování ze semen je 120–150 dní. Je určitě dobré zmínit, že cibule ze semen nebývá tolik zasažena květilkou cibulovou. Pokud pěstujete cibuli pro dlouhodobé uskladnění, tak určitě je lepší sít ze semen. Cibule ze semene má totiž pevnější slupku a tak vydrží déle než ze sazečky.

Jak pěstuji já?

Já jsem osobně také mnoho let sázela cibuli ze sazečky, ale později jsem si vyzkoušela přímý výsev ze semínek a pokud bych měla tyto dvě metody porovnat, tak přímý výsev ze semínek má podle mě tyto výhody:

• je levnější obzvlášť ve větší ploše,
• máte mnohem větší výběr odrůd,
• cibule z výsevu je méně ohrožena mouchou cibulovou (odborně: květilka cibulová)
• je to v podstatě nutnost pro dlouhou skladovatelnost

A já bych ještě dodala jednu věc, že to není nic těžkého, je to v podstatě klasický výsev ze semínek tak jak ho znáte. Nevidím tedy důvod, proč to nezkusit :-)

Kdy vysévat?

Cibule ze semen se vysévá co nejdříve na jaře, jakmile to půda a teploty dovolí, ideálně ihned od začátku března až do konce dubna. Teplota půdy by měla být alespoň 5°C, protože při této teplotě začínají semena cibule klíčit. Venkovní teplota by měla mít denní hodnoty nad 10°C a noční nad 0°C, aby se minimalizovalo riziko mrazu. Klíčení trvá orientačně 10-14 dní, pokud jsou nižší teploty, může trvat déle i 3-4 týdny. Dřívější výsev doporučuji překrývat bílou netkanou textilií, která jednak udržuje vyšší teplotu a také vlhkost.

Jak vybrat odrůdy?

Při výběru odrůdy cibule se zaměřte zejména na ranost odrůdy, barvu a skladovatelnost cibule.

Ranost odrůdy

Cibule se dělí na rané, polorané a pozdní odrůdy podle doby dozrávání, což ovlivňuje termín sklizně. Rané odrůdy jako například Grenada nebo Ingot dozrávají za 100–120 dní. Polorané odrůdy mají vegetační dobu 120–140 dní, sem patří i například Všetana, Tosca, Štutgarská, Bolera a mají dobrou skladovatelnost. Pozdní odrůdy jako třeba velkoplodá Globo mají vegetační dobu 140–170 dní, potřebují delší dobu pro dozrání.

Barva cibule

Podle barvy rozlišujeme žlutou, červenou a bílou cibuli, což ovlivňuje chuť a použití. Žlutá cibule jako Všetana nebo Štutgarská je všestranná, má silnou štiplavou chuť a dobře se skladuje. Nejčastěji se používá k vaření. Červená cibule, například Karmen, Grenada je sladší a jemnější. Používá se také k vaření, ale vhodná je i do salátů, pomazánek, na gril, k přípravě čatní. Bílá cibule jako Avalon je sladší, jemná ideální pro syrové použití.

Skladovatelnost

Pokud plánujete cibuli krátkodobě a zejména dlouhodobě skladovat, zaměřte se na skladovatelnost. Skladovatelnost cibule není určená raností odrůdy, tedy se nedá říct že pozdní odrůdy cibule jsou vhodné ke skladování. Skladovatelnost se liší dle jednotlivých odrůd, proto se vždy podívejte na doporučení na konkrétním sáčku semínek nebo v katalogu výrobce osiva. Příkladem odrůd s dobrou skladovatelností je velice oblíbená odrůda Všetana, dále Alice, Tosca nebo Triumf F1.

Další parametry

Dále můžete vybírat dle tvaru a velikosti cibule, která se pohybuje od asi 100g až po 300g. Kromě běžné cibule existují i další typy, jako šalotka například odrůda Shelia. Šalotka je drobnější a jemnější než cibule, vhodná pro konzervaci, zálivky. Potom existuje ještě jarní cibulka nebo-li zimní cibulka, sečka nebo ošlejch, která se pěstuje hlavně pro nať.

Požadavky na stanoviště

Pro výsev cibule vybírejte slunné místo s minimálně 6–8 hodinami přímého světla denně. Vhodné jsou hlinitopísčité, dobře odvodněné půdy.

Jak připravit záhon?

Záhon odplevelte a ideálně rozvezete vrstvu 5-10 cm kompostu a to buď s předstihem několika měsíců, například na podzim a nebo i klidně těsně před výsevem. Cibule je středně náročná na živiny (zelenina druhé trati), která nemá ráda příliš vyživenou půdu. V okamžiku výsevu proto nedoporučuji půdu dále přihnojovat. Určitě se vyhněte čerstvému i uleželý nebo granulovaný hnůj. Ten by mohl spálit semínka a mladé rostliny.

Rotace plodin

V rámci rotace plodin je doporučeno sázet cibuli po luštěninách, například fazolích, hrachu, které obohacují půdu dusíkem nebo i kořenové zelenině jako mrkvi, červené řepě nebo pastináku, které nezanechávají choroby. Dále také po košťálovinách a plodové zelenině. Naopak nevhodné předplodiny jsou cibuloviny, tedy česnek, pórek, pažitka a brambory.

Vhodní sousedé

Cibuli lze velice dobře začlenit do smíšených záhonů. Kombinovat ji lze velice dobře s mrkví, která odpuzuje květilku cibulovou. Dalšími vhodnými sousedy jsou červená řepa, hlávkový salát, ředkvičky, rajčata. Nevhodnými sousedy jsou fazole, hrách, pórek a zelí, protože mohou omezit růst cibule.