Jak vybrat odrůdy?

Při výběru odrůd salátu je klíčové zohlednit období sklizně, protože jednotlivé odrůdy se liší svou odolností vůči teplotám, vybíhání do květu a rychlostí růstu. Některé odrůdy lze pěstovat opravdu celoročně, jiné pouze v určitou dobu. V zásadě je potřeba rozlišit 3 hlavní období sklizně a to jarní, letní a podzimní.

Před výběrem odrůdy je dobré si ujasnit, že salátu existuje více druhů a to jednak podle typu listů, způsobu sklizně a také podle růstu. Dělíme je na salát hlávkový, ledový, listový a římský.

Hlávkový salát

Hlávkový salát je u nás tradiční a asi nejběžnější druh. Vegetační doba se pohybuje v průměru od 60 do 100 dní. Vytváří hlávky s jemnými a měkkými listy o průměru asi 15-20 cm dle odrůdy. Vnější listy bývají sytě zelené, zatímco vnitřní listy, tzv. srdíčko, jsou světlejší až žlutavé barvy.

No a asi všichni známe náš tradiční hlávková salát ve sladkokyselém octovém nálevu pro fajnšmekry, kam patří i moje rodina, ještě se slaninou nebo špekem.

Ledový salát

Ledový salát na rozdíl od hlávkového salátu má pevnou a kulovitou hlávku. Hlávky dosahují i vyšší hmotnosti než hlávkový salát a to klidně i až 1 kg. Listy jsou tužší, křehké a šťavnaté, s lesklým povrchem, který může vypadat, jako by byl pokrytý ledem, odtud název "ledový". Ledový salát je odolnější vůči vyšším teplotám a vybíhání do květu, což ho činí vhodným pro letní pěstování. Skvěle se hodí třeba do burgerů a sendvičů právě díky své křupavé konzistenci. Vegetační doba se pohybuje od 70 do 90 dní.

Listový salát

Listový salát nevytváří hlávku, ale listovou růžici a lze ho sklízet postupně. Vegetační doba je kratší, obvykle kolem 25 až 50 dní. Listy jsou jemnější a mohou mít různé tvary a barvy – od světle zelené po tmavě červenou. Listy jsou obvykle menší, jemné a mohou být hladké nebo zkadeřené. Tento druh je skvělý pro tzv. nekonečnou sklizeň, protože po odstřihnutí listy znovu dorůstají. Díky rozmanitosti v tvaru i barvách si takto můžete vždy natrhat velice pestrý mix pro saláty.

Římský salát

Římský salát je typický svými dlouhými, vzpřímenými listy, které tvoří podlouhlé, volnější hlávky. Ty mohou dosahovat délky klidně 30 cm a hmotnosti kolem 1 kg. Vegetační oba je orientačně 65-75 dní. Listy jsou pevné, křupavé, s výraznější chutí a často tmavší zelené barvy, bývají ale i zbarvené. Je odolnější než hlávkový salát a snáší i vyšší teploty. Často se používá do Caesar salátů a je vhodný pro grilování.

Pěstování na venkovním záhoně

Na venkovním záhoně lze pěstovat jednak pod kryty, ale i volně bez nich a to všechny druhy salátů. Důležité je zohlednit odrůdy ročnímu období. Vybírat lze ze salátů pro jarní, celoroční nebo podzimní pěstování a mít tak saláty po většinu roku.

Pěstování v nádobách

Salát nepotřebuje velký prostor, proto ho snadno vypěstujete i v nádobách, jako jsou květináče nebo truhlíky. Hloubka nádoby by měla být ideálně alespoň 15–20 cm. Velice vhodné jsou samo zavlažovací nádoby. Můžete volit všechny druhy salátů. Zkuste třeba listové saláty, například Dubáček, které můžete sklízet postupným otrhávání listů.

Termín výsevu

Třetí termín výsevu od 1.4. do 31.5., tedy od dubna do května je určen pro letní sklizeň, kdy se doporučuje vysévat tzv. letní odrůdy odolné proti vybíhání do květu. U hlávkového salátu se zaměřte na celoroční odrůdy a pro letní pěstování jsou velmi vhodné ledové a římské saláty, které dobře snášejí teplo.

Z odrůd hlávkového salátu pěstovávám například odrůdu Lento a Adinal.

Z odrůd římského salátu mám já odzkoušenu a oblíbenou odrůdu Galba, má červenozelené dlouhé listy a skvělý je na jaro a podzim z venkovního záhonu. Já ho vysévám přímo do záhonu.

Z listových máme oblíbený Dubáček, který je výborný a odolný i přes léto.

Co budete potřebovat?

Než se pustíte do samotného výsevu salátu, připravte si vše potřebné.

Semínka salátu

Bez semínek to samozřejmě nejde. Semínka salátu můžete namočit, ale běžně se to nedělá. Pokud máte starší semínka, tak je určitě můžete použít. Zkontrolujte si jejich trvanlivost. Doba klíčivosti salátu se pohybuje přibližně mezi 1 až 3 roky při správném skladování.

Výsevní substrát

Pro výsev použijte lehký, vzdušný substrát, nejlépe výsevní substrát, pro lepší provzdušnění můžete přidat perlit.

Nádoba na výsev

Pro výsev můžete zvolit výsevní misky různých velikostní nebo i sadbovače a menší květníky. Je to čistě na vás, jak si chcete oddělit odrůdy. Myslete na to, aby nádoba měla vespod odvodňovací otvory. Kryt na nádobu je lepší z toho důvodu, aby udržel vlhkost.

A dále

• Lžíci nebo malou lopatku
• Rozprašovač na vodu a konvičku.
• Popisovací štítky a fixu.