Způsoby pěstování ředkviček

Ředkvičky se nejčastěji pěstují přímým výsevem na venkovní záhon, protože rychle klíčí a rostou. U nás je to velice málo používané, ale ředkvičky lze i předpěstovat v sadbovačích a následné přesadit na finální stanoviště. Dneska se ale zaměřím na přímý výsev na záhon, což je u nás klasický způsob. Kromě venkovního záhonu to můžete ředkvičky vysévat i do skleníku, pařeniště, fóliovníku a i různých nádob.

Kdy vysévat ředkvičky

Ředkvičky se vysévají již brzy na jaře. Klíčí už při teplotě půdy 4–5 °C a pro růst jim vyhovuje 10–18 °C. Při teplotách nad 20 °C velice rády vybíhají do květu a mohou dřevnatět.

Termíny výsevu ředkviček se liší podle toho, jestli je vyséváte do skleníku nebo na venkovní záhon.

Výsev na venkovní záhon

Na venkovní záhon se ředkvičky vysévají od března do srpna. Jednotlivé termíny se liší podle období výsevu, které můžeme rozdělit na jarní, letní a podzimní.

Jak vybrat odrůdu

Při výběru odrůdy ředkviček je dobré se zaměřit na dobu sklizně, tvar, barvu bulviček a odolnost vůči dřevnatění.

Odrůdy podle doby pěstování

Ředkvičky se vždy pěstovaly hlavně z jarních a podzimních výsevů, protože mají rády chladnější počasí a kratší dny. Dnes je lze ale díky moderním odrůdám pěstovat po celý rok, tedy i v létě. Pro toto období je potřeba zvolíte celoroční odrůdy, které jsou odolnější vůči teplu, vybíhání do květu a dřevnatění.

Doba od výsevu do sklizně se pohybuje mezi 25–40 dny v závislosti na odrůdě a podmínkách.

• Pro jarní výsev od března do května jsou ideální rané odrůdy jako Saxa, která dozrává za 25–30 dní a má jemnou červenou bulvičku, nebo Faraon, oblíbený pro rychlý růst a křupavost.
• Pro podzimní výsev od července do srpna se hodí středně rané odrůdy jako Kvarta, která potřebuje 30–35 dní a snáší chladnější podzimní podmínky, nebo Rampouch s podlouhlým tvarem a odolností vůči vlhku.
• Pro celoroční pěstování včetně léta volte celoroční odrůdy jako například Viola, Ester. Celoroční odrůdy jsou více či méně odolné vůči teplu a dřevnatění.

Odrůdy podle použití

Ředkvičky se liší tvarem a barvou, přičemž kulaté červené odrůdy, jako Saxa nebo Faraon, jsou oblíbené pro čerstvou spotřebu díky jemné chuti a rychlému růstu. Podlouhlé odrůdy, například Rampouch, mají křupavou dužinu a hodí se i do salátů, zatímco odrůdy jako Viola s fialovou barvou nebo Dlouhá bílá přinášejí zajímavý vzhled a jsou méně náchylné k dřevnatění, což je výhoda pro různá období.

Životnost semen

Semena ředkviček si uchovávají klíčivost obvykle 3–4 roky při správném skladování.

Požadavky na stanoviště

Ředkvičkám vyhovuje slunné místo s 6–8 hodinami světla denně, ale v létě snesou i lehký polostín, aby se zabránilo dřevnatění. Potřebují lehkou, propustnou půdu bohatou na humus, ale ne čerstvě vyhnojenou.

Rotace plodin

Nevysévejte ředkvičky po jiných brukvovitých rostlinách (zelí, kapusta), kvůli riziku společných chorob. Ideální je střídat s luštěninami nebo cibulí.

Vhodní sousedé

Ředkvičky jsou ideální pro smíšenou výsadbu, protože rychle rostou a skvěle doplňují jiné rostliny, přičemž správní sousedé mohou zlepšit jejich růst, chránit je před škůdci nebo efektivně využít prostor na záhonu. Hrášek je výborný soused, protože fixuje dusík v půdě, což ředkvičkám prospívá, a jeho hluboké kořeny uvolňují půdu, zatímco ředkvičky rychle dozrají a nezaberou mu místo. Salát je další skvělou volbou, protože má mělké kořeny a nesoutěží s ředkvičkami o živiny, navíc rychle roste a může být sklizen současně. Mrkev pomáhá odpuzovat dřepčíky, které ředkvičky často napadají, a její pomalejší růst umožňuje ředkvičkám využít prostor dříve, než mrkev naroste. Cibule nebo pažitka chrání ředkvičky před mšicemi díky svému aroma a zároveň šetří místo na záhonu.

Nevhodní sousedé

Naopak nevhodní sousedé, jako zelí, kapusta nebo řepa, sdílejí s ředkvičkami stejné choroby a mohou soutěžit o živiny a prostor, což zhoršuje růst obou plodin. Brambory jsou také nevhodné, protože jejich hluboké kořeny narušují mělkou půdu potřebnou pro ředkvičky a mohou přenášet plísně.