Proč plánovat osázení záhonů?

Já zeleninu a ovoce pěstuji již skoro 15 let. Začala jsem pěstovat jen tak, nakoupila jsem semínka a zasela jsem je, kde bylo zrovna místo. Při troše snahy jsem sklidila a těšila se z vlastní úrody.

‍

Ze začátku je tento přístup určitě naprosto v pořádku. Proč se zdržovat nějakým otravným plánováním, že jo. Časem, se ale začnou vyskytovat problémy. Rostliny jsou často napadené škůdci. Záhony leží půlku roku ladem. Soused má větší úrodu! :-) A já jsem začala přemýšlet, co s tím.

Význam plánování výsevů a výsadeb spočívá v efektivním využití prostoru a času. Plánujeme, abychom věděli, co budeme pěstovat, kde, kdy, v jakém množství a vedle čeho.

S plánem prostě můžete využít záhony naplno a získat z nich co nejvíce. Také můžete předcházet i dalším problémům jako jsou škůdci. Tento plán se jmenuje osevní plán.

Můj první osevní plán

Posledních 6 sezón už bez osevního plánu záhonů nesázím vůbec nic. Když jsem se ale poprvé pustila do tvorby plánu, moje představa byla docela naivní. Myslela jsem si že si rozkreslím jaké mám záhonky a na ně si napíšu co tam budu pěstovat.

Po pár dnech jsem pochopila, že jsem si ukousla docela velké sousto. Jestli jste si už někdy zkoušeli naplánovat zeleninové záhony, víte, že to není jednoduché a jen tak.

Je potřeba zohlednit spoustu věcí od stanoviště, velikosti záhonů, vhodné i nevhodné sousedy, potřebujete vědět předplodiny a následné plodiny protože chcete přece pěstovat celý rok, ne jen do léta. Dále je nutné vzít v potaz další věci jako potřebu opor nebo využití sítí a krytů.

Tak se na to teď pojďme podívat více do hloubky.

Co si ujasnit předem?

Předtím, než začnete plánovat, co a kde budete pěstovat, je důležité zjistit a zamyslet se nad několika důležitými věcmi.

Jaké jsou možnosti vaší zahrady?

Možnosti vaší zahrady jsou zásadním limitem pro vaše pěstování. Na malé zahrádce prostě tunu brambor nevypěstujete ani kdyby jste se rozkrájeli

Zaměřte se na následující:

• V jakém pásmu/zóně se zahrada nachází: pro českou republiku se bude jednat o mírný pás a zónu USDA 4-7. Lépe to vystihuje mapa s tzv. Quittovými oblastmi. Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory – zde vládne zóna 4. Neplatí to absolutně, protože například právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím.
• Nadmořská výška: v mapě si zjistěte nadmořskou výšku v m.n.m (metry nad mořem).
• Umístění: v nížině, na kopci, ve svahu, u lesa, v městské lokalitě a pod.
• Orientace ke světovým stranám a slunolamy: v kombinaci s možnými překážkami jako například vysoké stromy nebo budovy určuje množství slunce.
• Velikost zahrady: pokud nevíte, zjistěte si tvar a velikost z katastru nemovitostí, kde je funkce na měření. Z rozměrů vypočítáte také plochu v m2.
• Stav vybavení: zejména dostupnost vody a připravenost záhonů, ale pak i dalších věcí jako stav oplocení, dostupnost chatky na nářadí, nádob na vodu a pod.

Jaké jsou vaše časové možnosti?

Pokud máte plný úvazek a rodinu, možná nebudete mít tolik času na péči o velkou zahradu. V tom případě by bylo lepší se soustředit na pěstování menšího množství rostlin, které vyžadují méně péče. I pár truhlíků na terase může přinést spoustu úrody.

Co chcete pěstovat?

Klíčové je že si vyberete hlavní druhy zeleniny, které chcete vypěstovat. Může to být cokoli, co máte rádi - rajčata, okurky, mrkev, salát, papriky, cokoli.

Mějte na paměti, že každá rostlina potřebuje určité podmínky pro růst, takže se ujistěte, že vaše záhony tyto podmínky splňují.

Zapojte do výběru i své blízké - partnera, děti, kohokoli, kdo se na zahradě podílí nebo kdo bude výpěstky konzumovat. Tímto způsobem se zahrada stane společným projektem, na kterém se podílí celá rodina.

Kolik úrody chcete vypěstovat?

Asi řeknete, že co nejvíc. Pokud se nad tím ale zamyslíte, opravdu jste schopni spotřebovat například 30 kilo okurek týdně? A pokud je nespotřebujete čerstvé, budete mít čas je zavařit než vám zplesniví?

Z naší zkušenosti je zásadní koncept průběžných nebo tzv. "nekonečných sklizní", kdy plody rostliny sklízíte ne jednou naráz, ale průběžně a po dlouhou dobu i několika měsíců a máte tak stabilní přísun te nejčerstvější zeleniny.

Pokud se rozhodnete pěstovat zeleninu pro okamžitou spotřebu, nebo pokud chcete mít zásoby na zimu, je důležité mít představu, kolik zeleniny byste měli vypěstovat. Tady jsou orientační doporučení:

Pro jednu osobu:‍

• Okamžitá spotřeba:
  • Rajčata: 2-3 rostliny, což může znamenat 5-15 kg rajčat za sezonu.
  • Papriky: 1-2 rostliny, přibližně 1-4 kg.
  • Okurky: 2-3 rostliny, sklízíte kolem 2-6 kg.
  • Cukety: 1-2 rostliny, mohou vám poskytnout 10-20 kg.
• Zásoby na zimu:
  • Pokud máte v plánu zavařovat nebo mrazit, doporučuje se zvýšit počet rostlin o 50-100%. Například, pokud chcete mít dostatek rajčat na zavařování, zvyšte počet rostlin na 4-6, což by mohlo znamenat až 20-30 kg.

‍Pro čtyřčlennou rodinu:‍

• Okamžitá spotřeba:
  • Rajčata: 8-12 rostlin (4 x 2-3), odhadovaná sklizeň 20-60 kg.
  • Papriky: 4-8 rostlin (4 x 1-2), očekávaná úroda 4-16 kg.
  • Okurky: 8-12 rostlin (4 x 2-3), sklízíte 8-24 kg.
  • Cukety: 4-8 rostlin (4 x 1-2), mohou vyprodukovat 40-80 kg.
• Zásoby na zimu:
  • Pro rodinu by se počet rostlin měl zvýšit. Například, pokud chcete zavařit rajčata, může být potřeba 16-24 rostlin, což by mohlo přinést 40-60 kg rajčat na zimu.

Je potřeba si uvědomit, že výnosy se mohou lišit podle podmínek pěstování, odrůd zeleniny a vašich zkušeností. Proto je dobré začít s menšími množstvími a sledovat, co vám vyhovuje nejlépe. Také nezapomeňte, že některé plodiny, jako jsou rajčata nebo cukety, mohou být velmi produktivní, takže i menší počet rostlin může stačit na velkou sklizeň.

Jaké jsou vaše další cíle?

Ať už jsou tedy vaše cíle jakékoliv, je důležité je mít na paměti při plánování výsevů. Takto si můžete vytvořit osevní plán, který bude vyhovovat vašim potřebám a možnostem a bude realistický.

Vše si pěkně sepište na papír nebo do počítače.

Co je dobré znát předem

Vaše možnosti a cíle jsme si ujasnili a teď můžeme pokračovat. Než se pustíme do vlastního plánování, potřebujete znát několik věcí.

Smíšená výsadba

Pro správné plánování je klíčový koncept smíšené výsadby. Někdy se také mluví o polykulturním pěstování.

Smíšená kultura je způsob pěstování, kde na jednom záhoně roste více druhů rostlin vedle sebe. Hlavní výhody smíšené kultury spočívají v tom, že různé druhy rostlin se mohou navzájem podporovat a chránit proti škůdcům nebo chorobám.

Vhodně zvolené kombinace zeleniny a zakomponování bylinek a květin do zeleninové výsadby zvyšují úrodu, snižují nutnost chemické ochrany, usnadňují práci a prospívají půdě.

Systém kombinování rostlin

Při plánování smíšené výsadby je nutné brát ohled na to, které rostliny spolu dobře prospívají a které se naopak spolu nemají rádi. Někdy jsou tyto kombinace nazývány jako dobří sousedé a nebo špatní sousedé.

Při plánování tedy hledejte, které rostliny se navzájem podporují a které by mohly být v konkurenci nebo by mohly navzájem potlačovat svůj růst.

Obecné principy využívané při kombinování sousedících plodin:

1. Mělce a hluboce kořenící plodiny: Např. mrkev hluboce kořenící bere živiny z hloubky, zatímco salát mělce kořenící bere živiny z povrchu, nedochází tak k vyčerpání půdy.
2. Plodiny s různými nároky na výživu: Např. velice prospěšná výsadba celeru a květáku.
3. Stínění půdy: Např. salát vysazený mezi rajčaty plní funkci mulče a nedochází k vysychání půdy.
4. Ochrana před nemocemi a škůdci: Např. cibule a pórek mezi řádky mrkve chrání před pochmurnatkou mrkvovou, salát chrání ředkvičky před dřepčíky, bazalka chrání okurky před plísní

Příklady úspěšných kombinací rostlin:

• mrkev + kopr, cibule, pór
• česnek + jahody
• cibule + mrkev, salát, okurky, kedlubny, keříčkové fazole, pastinák
• salát + ředkvičky, ředkve, špenát, okurky, rajčata, vodnice, pórek
• rajčata + špenát, salát, pórek, cibule, celer, kedlubny, zelí, kapusta, květák
  

Využití záhonů po celý rok

Při plánování výsevů je důležité vzít v úvahu nejen prostor, který máte k dispozici, ale také časový průběh celého roku. Vaším cílem je využít záhony po celý rok, nebo alespoň po co nejdelší část roku.

Celý trik je jednoduchý a spočívá v tom, že začnete s výsevy co nejdříve a vysadíte jarní výsadby. Jakmile je sklidíte a odstraníte ze záhonu, ihned vysazujete další vhodné rostliny, tzv. následné plodiny. Někdy se to označuje také jako "second crop".

Například v březnu můžete zasít rostliny, které potřebují chladnější počasí, jako je salát nebo špenát. V květnu/červnu můžete přidat teplomilné rostliny jako rajčata nebo papriky. A v září můžete zasít rostliny, které mohou růst i v chladnějším počasí i například přes zimu, jako je asijská listová zelenina, špenát.

Pro každý záhon tedy plánujeme ne jeden stav, ale tři stavy výsadeb:

• jeden pro březen
• druhý pro květen/červen
• třetí pro září

Vlastnosti a požadavky rostlin

Rostliny nevybírejte bezhlavě. Vyhledejte si alespoň základní informace o rostlinách, které plánujete pěstovat a nejprve se s nimi seznamte.

Zaměřte se zejména na:

• období pro výsev
• je nutné je předpěstovat
• jak dlouho rostou
• jaké mají nároky na světlo a vodu
• jaké potřebují podmínky pro růst
• kolik místa zaberou
• vyžadují opory a pokud ano jaké

Tvorba osazovacího plánu

Nyní se konečně můžeme pustit do tvorby vlastního osazovacího plánu.

1. Připravte si nákres záhonů

Změřte si vaše existující záhony nebo pokud plánujete nové tak si nakreslete ty. Nakreslete si jejich tvar a zapište rozměry.

V ideálním případě si můžete nakreslit také orientační plánek celé zahrady, který vám umožní si uvědomit různé jiné vazby na celé zahradě jako například stinné oblasti, přívody vody a pod.

Využít můžete čtverečkovaný papír, ale pokud si chcete připravit šablonu vašich záhonů a osevního plánu i pro další roky, velice doporučuji použít jakýkoli nástroj pro kreslení v počítači. Já používám volně dostupný Libreoffice Draw.

2. Umístěte hlavní plodiny.

Nejdříve si do záhonů umístěte vaše hlavní rostliny. Zakreslete je do záhonů s ohledem na dobu, kdy se vysévají nebo vysazují na venkovní záhon a do těch záhonů, kdy ještě stále nebudou sklizeny. Zohledněte velikost rostlin a jejich vzájemnou snášenlivost. Například okurky nedávejte vedle rajčat. Využijte tabulky pro kombinování rostlin.

3. Umístěte předplodiny a následné plodiny.

Pokud chcete využít záhon naplno celý rok, můžete si zvolit předplodinu a následnou plodinu po vaší hlavní plodině s ohledem na to, jak dlouho na záhoně bude.

Předplodiny a následné plodiny jsou rostliny, které vyséváte nebo vysazujete na záhon před nebo po hlavní plodině. Obecně se jedná o plodiny s kratší vegetační dobou jako saláty, kedlubny, ředkvičky, hrách, kedlubny, polníček.

Můžete tak naplánovat výsadbu nebo výsev na všechny období.

4. Doplňte rostliny pro vytvoření smíšené výsadby

Nyní máte osázený záhon vaší hlavní plodinou a také vhodnou předplodinou a následnou plodinou.

Záhony ve všech 3 fázích doplňte o další vhodné rostliny, tedy již zmíněné vhodné sousedy. Obvykle umístíme prospěšné bylinky, květiny nebo zeleninu, kterou chcete také pěstovat a je prospěšná pro vaši hlavní plodinu. Například  rajčatový záhon doplňte o afrikány a rajčata podsaďte saláty.

5. K záhonům sepište časový harmonogram výsevů a výsadeb.

Podle informací o rostlinách si vytvořte časový harmonogram kdy se má co provést, kdy máte co zasít, vysadit, zaštípnout atd.

S tímto vám určitě pomůže náš zahradnický kalendář, který najdete našem tady.

6. K osevnímu plánu si můžete vést deník.

Do deníku si zapište veškeré postřehy a informace, jako:

• použití ochranných sítí, textilií a jejich účinnost
• kdy a jestli se objevili škůdci
• zda byl použit postřik a jaké měl účinky
• jak se rostlině vedlo na daném záhonu
• které odrůdy vám nejvíce chutnaly

7. Vyhodnocujte a upravujte plán

Před přípravou plánu na další sezónu si vyhodnoťte sezónu minulou a podle toho můžete svůj plán upravit. Možná zjistíte, že některé rostliny potřebují více místa, nebo že některé kombinace rostlin nefungují tak, jak jste očekávali.

‍

Pěstujte po celý rok s našimi osazovacími plány

Jak sami vidíte, naplánovat zeleninové záhony tak, aby vše dobře fungovalo dohromady, není vůbec jednoduché.

Já mám pro vás e-book Jak osázet zeleninové záhony, který vám v tomto pomůže. Najdete v něm 24 hotových osazovacích plánů záhonů pro celý rok - jaro, léto a podzim. Tento e-book jsem připravovala dlouhou dobu a věřím, že vám ušetří velké množství času.

Takže nemusíte nic dlouho hledat, studovat a vymýšlet, můžete jít rovnou nakupovat semínka. 😉

👇

‍Zjistěte více zde‍

‍