Co v něm lze pěstovat?

Záhon připravený metodou bez rytí je poměrně univerzální a lze v něm kromě zeleniny pěstovat i další rostliny, které máji rady měkkou, provzdušněnou vrstvu plnou živin a nevysazují se samostatně do jamek. Do tohoto záhonu tedy můžete vysadit:

• veškerou zeleninu, kromě druhů které vyžadují těžkou půdu nebo je nevýhodné je pěstovat na záhonu,
• dále bylinky jako například bazalka, máta, tymián,
• pak také květiny jako například měsíček lékařský, lichořeřišnice, aksamitník a některé druhy letniček,
• dále také menší druhy ovocných keřů a drobného ovoce, které může být součástí smíšené výsadby
• a pak je také ideální pro výsadbu jahod. Toto video právě chystáme, tak se máte na co těšit.

Proč záhon bez rytí?

Zeleninový záhon lze založit a pak dále opečovávat mnoha způsoby. Já používám již více než 6 let způsob zahradničení bez rytí. Jejím základem je použití kompostu. S tímto způsobem jsem opravdu hodně spokojená. Před tím jsme na minulé zahradě 5 let klasicky záhony ryli a i když jsme tam měli jenom pár těch záhonků, tak ta úspora práce a času byla pro mě velká. To mi umožnilo zde v nové zahradě výrazně rozšířit plochu záhonů. Nyní zde máme asi 100 m2 zeleninových záhonů a další záhony s různým drobným ovocem a jedlými keři, které občas také tímto způsobem řeším. A takto se mi daří vše stíhat i když mám práci a děti.

Jak funguje kompost v záhonu bez rytí?

Kompost při založení a následné péči o zeleninové záhony nahrazuje potřebu rytí půdy a zároveň zajišťuje vše, co rostliny potřebují ke zdravému růstu.

Zdroj živin

Kompost dodává rostlinám potřebné živiny, jako jsou dusík, fosfor nebo draslík, a to přirozenou cestou bez potřeby umělých hnojiv. Postupně se rozkládá a zásobuje půdu i rostliny. Kompostem nelze rostliny přehnojit. Jeho výhoda je, že jej můžete aplikovat s předstihem několika měsíců, nebo i těsně před výsadbou.

Vhodné zadržování vody

Vrstva kompostu na povrchu záhonu pomáhá udržovat vlhkost, chrání půdu před vysycháním a snižuje potřebu častého zalévání. Zároveň ale kompost zabraňuje přemokření, které způsobuje hnilobu kořenů.

Zlepšení struktury půdy

Kompost postupně proniká do půdy a zlepšuje její kvalitu, protože podporuje činnost mikroorganismů a žížal. Ty provzdušňují půdu do hloubky a pomáhají tak vytvářet zdravé prostředí pro kořeny rostlin i když se půda neryje.

Tlumení nežádoucí vegetace a plevele

Kompost ve větší vrstvě pomáhá potlačit růst nežádoucí vegetace jako například trávy a zejména plevele tím, že blokuje světlo a vzduch. To umožňuje zakládat záhon bez nutnosti odstraňovat starou vegetaci ručně a následně pomáhá v boji proti růstu nových plevelů.

Praktické použití kompostu

Jak funguje kompost na záhoně už víme, ale jak ho v praxi použít, aby to celé fungovalo? Je to velmi jednoduché.

Založení záhonu

Pro založení záhonu se naveze vrstva kompostu v potřebné tloušťce, obvykle asi 15 cm. Tato vrstva zajistí, že se růst běžné vegetace a plevelů ve velké míře utlumí. Zbylé plevely které prorostou, se vyplejí jednotlivě. Je třeba počítat s tím, že množství plevelů bude první rok vyšší a stejně tak i kvalita záhonu se do větší hloubky bude zlepšovat postupně asi první 2-3 roky. Proto první rok dáváme vrstvu kompostu zhruba trojnásobně silnou než další roky, abychom tento proces co nejvíce urychlili.

Pokud tolik kompostu nemáte, dejte to co máte, třeba jenom 4 cm a předem stáhněte drny a odplevelte ručně nebo jednou přeryjte do hloubky. Pokud je podklad špatný, přidejte dospodu vrstvu hlíny do těch 15 cm celkové tloušťky.

Pokud zakládáte vyvýšený záhon, tato vrstva kompostu bude horní vrstvou záhonu a dospod můžete dát další vrstvy vhodného materiálu do vyvýšených záhonů jako podklad. Ale to už je zase téma na jiné video.

Udržování záhonu

Jakmile je záhon založený, tak máte na rok vystaráno. Pro péči o záhon se každý další rok 1x ročně naveze vrstva kompostu o tloušťce asi 5 cm. Tato vrstva každý rok obnoví samo-mulčovací schopnost záhonu a doplní organický materiál a živiny, které rostliny přes rok vyčerpaly. My nový kompost navážíme podle toho kdy máme čas a to od pozdního podzimu, přes zimu když počasí dovolí a pak zejména v předjaří. Pro nejnáročnější plodiny první tratě může být třeba občas lokálně přihnojit nebo doplnit například chybějící vápník, opět lokálně. O tom jak hnojit zeleninové záhony jsme dělali samostatné video, tak se na něj pak podívejte.

Toto je tedy v kostce základní princip fungování zahradničení bez rytí. Jak vidíte, jednodušší už to být nemůže. Prostě první tok navezete 15 cm kompostu a každý další rok 5 cm kompostu. To je vše!

Kde vzít kompost?

Kompost si můžete vyrobit sami na své zahradě nebo ho koupit v kompostárně.

Vlastní kompost

Vlastní kompost je v podstatě zdarma, ale trvá minimálně jeden rok než ho vyrobíte. My jsme si mnoho let pouze vyráběli vlastní kompost. Dokázali jsme za rok vyprodukovat asi 2-4 kubíky (m3) kompostu. Ale museli jsme část materiálu navážet z dalších dvou zahrad, protože plocha našich záhonů, těch více než 100 m2, je příliš velká na takto velkou "malou" :-) zahradu. Pokud máte normální množství záhonů nebo větší zahradu, tak si určitě vystačíte pouze s vlastním kompostem a tím pádem ho nemusíte kupovat. O kompostování připravujeme samostatné video.

Kompost z kompostárny

Druhá možnost je kompost koupit v kompostárně a buď si ho dovézt, pokud máte vozík, nebo si jej nechat dovézt. Kompostu z kompostárny můžete mít tolik, kolik potřebujete a to během pár dnů.

Nevýhodu může být neznámá kvalita kompostu. Z každé kompostárny může být jiný a může být jiný i ze stejné kompostárny v různém čase. Co se týče procesu kompostování, tak ten bude ve velkém objemu a v profi podmínkách kompostárny vždy kvalitněji zkompostovaný, než domácí kompost a to zejména kvůli mnohem vyšší dosahované teplotě při procesu tlení. Proto je také kompost z kompostárny obvykle mnohem tmavší, než domácí.

Na druhou stranu nikdy nevíme přesně, co kompost obsahuje. Kompostárny ale pravidelně dělají testy a mají certifikáty ohledně zdravotní nezávadnosti kompostu. Můj názor je, že bych se kompostu z kompostárny nebál, ale pokud máte možnost vyrobit vlastní kompost tak je to prostě lepší možnost a to samozřejmě i po finanční stránce.

Co se týče tohoto konkrétního kompostu tak jak vidíte je opravdu hodně tmavý, v podstatě černý. Struktura je poměrně jemná, skoro třeba jako univerzální substrát z pytle. Občas se tam najde nějaký větší kousek dřeva, ale to nevadí. Při přehazování jsem našel pár větších kamenů. Množství nějakého jiného odpadu jako kusů plastů nebo jiných různých věcí je minimální, našel jsem asi jen pár kousků nějakého drátku. Z tohohle pohledu mi teda přijde tenhle kompost v poho.

Cena kupovaného kompostu

Cena kompostu v kompostárně se momentálně pohybuje kolem 600 Kč za tunu a doprava kolem 40 Kč za kilometr u menšího auta (4-6 tun) nebo 60 Kč za kilometr u velkého auta (15 tun) včetně DPH. Já jsem nechal letos přivézt jedno velké auto z nejbližší kompostárny, což vyšlo nejlevněji a to celkem asi na 8 500 Kč vč DPH za 10,6 tuny kompostu (asi 13,2 m3). Toto množství nám vystačí asi na 2-3 roky. Když to přepočítám na 1 rok a 10 m2 záhonů tak je to asi 280 Kč.

Kolik kompostu je potřeba?

Teď se ještě pojďme podívat jak vypočítat, kolik kompostu budete potřebovat. Nejprve změřte rozměry veškerých stávajících záhonů a také těch, které plánujte založit nově. Z rozměrů vypočítejte celkovou plochu v metrech čtverečních (m2) všech záhonů. Plochu vynásobte výškou vrstvy kompostu a výsledek přepočítejte z kubíků (m3) na tuny pomocí koeficientu pro přepočet objemové hmotnosti kompostu. Ten jsem hledal a ověřoval v kompostárně a pohybuje se ve velkém rozsahu a to od 0,7 až po 1,5 násobek podle toho, jak moc je kompost mokrý. Pro nižší vlhkost se bude pohybovat kolem 1,0 ale jedná se o hrubé odhady a nikdo neví přesně jak bude kompost těžký. Pokud chcete něco málo ušetřit, objednávejte v období sucha a co největší množství naráz :-)

Podívejme se na příklad založení nových záhonů:

• plocha záhonů: 10 m2
• výška vrstvy kompostu: 15 cm (stačí na první rok)
• koeficient pro kompost (nízká vlhkost): x 0,8

(10,0 m2 * 0,15 m) * 0,8 = 1,2 t

Další příklad stávající záhony:

• plocha záhonů: 10 m2
• výška vrstvy kompostu: 5 cm (naveze se 1x ročně)
• koeficient pro kompost (střední vlhkost): x 1,2

(10,0 m2 * 0,05 m) * 1,2 = 0,6 t

Možnosti založení záhonu

Založení v běžných podmínkách

Výchozí stav pozemku a zejména stav půdy na místě a v okolí, kde budete záhon zakládat je zcela určující pro správný postup. Já vám nejprve ukážu, jak záhon založit v běžných podmínkách. To je místo s alespoň trochu použitelnou půdou, jakou tady máme my.

Jak vidíte jde o nijak zvlášť udržovaný trávník, půda je velmi tvrdá, utlačená, ale je to rozumně použitelná půda. Neobsahuje žádné velké mechanické překážky jako kameny nebo štěrk. Množství plevele je spíše menší, ale je tu rozmnožený popenec, pameplišky, šťavel růžkatý a občas nějaký pýr. A pak je tu ta vlastní tráva.

Půdní profil (sonda rýčem)

Abyste zjistili, co máte v půdě, můžete si udělat snadno rýčem sondu. Rýčem vyrýpněte kus půdy do hloubky asi 15 cm.

Založení záhonu v horších podmínkách

Samozřejmě že žádné 2 pozemky nejsou stejné. Pokud je výchozí situace a zejména stav půdy na vaší zahradě horší, můžeme pod vrstvu kompostu nebo i na kompost přidat další vrstvu nebo vrstvy vhodného materiálu.

Pokud je půda zcela nepoužitelná, například velmi kamenitá nebo jílovitá anebo je prostor plný většího plevele, tak doporučuji pod vrstvu s kompostem při založení záhonu přidat další vrstvu vhodného materiálu. Tím může být například lepenka, dřevěná štěpka nebo drť, rekultivační substrát nebo zemina, použít lze také některé geotextilie a rohože. Možností je prostě kupa, každá má své výhody a nevýhody. Pojďme se teď pěkně postupně podívat na ty nejvhodnější z nich.

Lepenka

Velmi častou a doporučovanou možností je lepenka, která se v záhonu rozpadne asi za 4-6 měsíců. Nejčastěji se používá ve formě rozložených a očištěných kartonových krabic. Čím větší rozměr krabic nebo kartonů, tím lépe se budou skládat na zem tak, aby mezi nimi nezbyly mezery, kterými by prorůstal plevel.

Vrstva z lepenky je relativně velmi tenká, tedy nám nepomůže s větší hloubkou záhonu. Jinými slovy, nepřidá nám více prostoru pro kořeny rostlin, ale je velice účinná v hubení plevele. Její další výhodou je to, že materiál, ze kterého je vyrobena, tedy tzv. buničina, je velmi bohatá na celulózu a ta je velmi prospěšná pro mikroorganizmy a žížaly v půdě.

Nevýhoda lepenky je, a je důležité si to uvědomit, že je to primárně obalový materiál a i když je určena pro přímý styk s potravinami, tak to neznamená, že je celá po rozložení zdravotně nezávadná. Její povrchová vrstva může být OK, ale ostatní vrstvy můžou obsahovat nežádoucí obsah. Klíčové je sehnat nerecyklovanou (novou) lepenku, vyrobenou stejně jako papír z nové buničiny.

Ta se vyrábí z jednoletých rostlin (kenafu, bavlny, lnu atp.), tak i víceletých rostlin, prakticky ze dřeva všech stromů - ve střední Evropě je z nich nejpoužívanější smrk. Obecné pravidlo říká, že čím tmavší hnědá, tím lépe; čím světlejší barva, stejně tak šedá barva (znamená obvykle sběrový recyklát) nebo bílá barva tím hůře. Čím více je papír v lepence recyklovaný tím méně nových vláken obsahuje a tím více je tam příměsí. A ty mohou být cokoliv.

Lepenka další aspekty

Barvy potisku použité na lepence

Při použití lepenky může být problémem potisk na jejím povrchu. Barvy často obsahují chemické látky, jako jsou těžké kovy či syntetická rozpouštědla, která se mohou při rozkladu uvolňovat do půdy. Proto vybírejte lepenku s co nejmenším množstvím potisků. Určitě se vyhněte lepenkám s plno barevným potiskem jako například fotografie, které poznáte navíc tak, že mají lesklý povrch. Tomu se vyhněte také.

Izolepa a další části použité na lepenkových krabicích

Dalším potenciálním problémem jsou izolepy, etikety nebo kovové sponky, které na lepenkových krabicích často zůstávají. Izolepa je většinou vyrobena z plastu a lepidel, která nejsou biologicky rozložitelná a mohou v půdě zanechávat mikroplasty či chemické zbytky. Před použitím lepenky v záhonu je proto ideální všechny tyto prvky odstranit.

Můj názor na lepenku

Já osobně bych se tmavé lepenky v menší míře nebál, nebo takto jednorázového použití. Mnoho zdrojů potvrzuje že to je na použití OK, pokud dodržíme nějaká ta pravidla. Navíc, pokud si uvědomíme, jaké máme jiné možnosti mezi které patří například použití herbicidu. A popravdě, pokud se zamyslíte nad tím, co vše může obsahovat například voda kterou zaléváte, zemina kterou jste si nechali přivést a veškeré další hnojiva, substráty a chemie proti škůdcům, co se na zahradě používají, tak kus lepenky nás už opravdu nevytrhne. A to říkám z pozice někoho, kdo na zahradě mnoho let let udržoval téměř zcela uzavřený kruh materiálu. To znamená, že se na zahradu vnáší pouze nezbytné množství materiálu (a stejně tak se nic nevynáší ven). Tato část o výhodách a nevýhodách použití lepenky v zahradě je na samostatné video, které postupně také chystáme.

A pokud se lepence chcete vyhnout, nebo potřebujete zvýšit tloušťku vrstvy, sledujte dál pro alternativní možnosti.

Dřevěná štěpka nebo drť

Dobrou přírodní náhradou lepenky je vrstva dřevěné štěpky nebo drtě z drtičky větví. Podle potřeby můžete dát asi 5 cm i více. Ta je vyrobena většinou přímo ze stromů a pokud ne, dejte pozor aby nebyla vyrobena z něčeho co by mohlo být zdravotně závadné. Jako například nějaké dřevěné desky napuštěné proti škůdcům nebo desky lepené lepidly.

Rekultivační substrát nebo zemina

V kompostárně také obvykle nabízí kromě kompostu také běžnou zeminu a nebo tzv. rekultivační substrát. To je směs zeminy a kompostu v poměru 1:1. Jejich výhoda je že záhonu dodají potřebnou tloušťku. Cenově je zemina asi 5x levnější než kompost a rekultivační směs stojí asi polovinu co kompost. Tyto levnější materiály můžete tedy s kompostem kombinovat ve vrstvách. Například dospodu dát 15 cm zeminy a na to 10 cm kompostu a podobně. Do těchto směsí můžete také přimíchat písek nebo perlit pro vylehčení.

Textilie a rohože

Další možností jsou speciální geotextilie a rohože, kterým se někdy říká ekotextilie a které se po čase přirozeně rozpadnou. Jsou obvykle vyrobeny z materiálů, které jsou biologicky rozložitelné. Tyto materiály pocházejí často z přírodních zdrojů a jsou navrženy tak, aby se po splnění své funkce rozložily bez zanechání škodlivých zbytků.

Mezi nejčastější materiály patří kokosová vlákna, juta a dřevní hmoty.

• Mezi nejčastější materiály patří kokosová vlákna. Ty se získávají se z vnější slupky kokosových ořechů. Jsou pevná, odolná vůči vlhkosti a rozkládají se během několika let (obvykle 2–5 let). Používají se hlavně pro protierozní a mulčovací rohože.
• Dále je to přírodní vlákno z rostliny juty, které je lehké, pevné a rozloží se za 1–2 roky v závislosti na podmínkách. Často se používá pro dočasnou stabilizaci svahů nebo jako podpora pro výsev trávy.
• Dále to může být sláma (např. z pšenice nebo ječmene), která se zpracovává do rohoží. Rozkládá se rychleji, během několika měsíců až jednoho roku, a je ideální pro krátkodobé projekty, kde je potřeba podpořit růst vegetace.
• Dalším přírodním vláknem, které se rozkládá relativně rychle (měsíce až rok) je bavlna. Používá se míně často kvůli nižší odolnosti proti vlhkosti. Někdy se kombinuje s jinými materiály.
• Časté je také použití zpracované dřevní hmoty např. z měkkého dřeva, tedy dřevěná vlákna nebo štěpka. Rozklad trvá 1–3 roky a materiál zároveň obohacuje půdu organickou hmotou.
• Některé moderní ekotextilie jsou vyrobeny z bioplastů, což jsou biologicky rozložitelné polymery z kukuřice nebo cukrové třtiny. Tyto materiály se rozkládají za specifických podmínek (např. v kompostu) během několika měsíců až let, ale v přírodě to může trvat déle, pokud nejsou ideální podmínky. Jestli se nemýlím tak naposled tohle zkoušel rohlík u svých tašek an rozvoz jídla.

Horní mulčovací vrstva

Pro absolutně zaplevelené pozemky a extra odolné plevely jako pýr nebo bodlák je vhodné použít textilii proti plevelům. Ideální je černá mulčovací textilie vyšší gramáže nebo černý igelit či folie. Tyto materiály se časem nerozloží a proto je musíme umístit na záhon jako vrchní vrstvu. Pokud bychom ji dali jako spodní vrstvu pod kompost, tak bychom ji už nedostali ven a tahle vrstva by mohla bránit správnému růstu kořenů rostlin do hloubky. A necháme ji tam tak dlouho, dokud odolné plevele nepřestanou prorůstat, například první rok a pak ji odstraníme. Ten první rok nebudeme moct vyset ani vysadit rostliny v ploše, ale je možné do ni udělat otvory a pěstovat jednotlivě například dýně, cukety nebo i rajčata.

Co budeme potřebovat?

Než se do toho pustíte, nachystejte si všechny věci, které budete potřebovat.

• Takže budete určitě potřebovat kompost, bez toho se neobejdete.
• Zahradnické nebo stavební kolečko na dovážení kompostu.
• Lopatu na nakládání.
• Provázek a něco na zabodnutí do země pro vytyčení, například bambusové tyčky.
• Metr nebo pásmo pokud budete chtít vyměřit přesné vzdálenosti.
• Dále hrábě na rozhrnutí kompostu a hutnění.
• Konev nebo hadici s vodou na prolévání.